Proč mám rád Twitter

Ano, už i já mikrobloguju. Dříve jsem k tomu měl docela odmítavý postoj a přišlo mi to jako zbytečná ztráta času. O mikroblogování jsem se začal zajímat až poté, co jsem začal číst mikropříspěvky v RSS zdroji od Carnera. Uvědomil jsem si totiž, že mikroblog nemusí byt jen shromaždiště “sraček”, tak jak jsem si předtím myslel, ale že člověku může dodat mnohdy zajímavé informace. Ona stručnost Twitteru, která mi předtím připadala strašně omezující, se mi dnes hodně zamlouvá. Nemusím pročítat sáhodlouhé články jen proto, abych se dozvěděl, že třeba vyšla nová verze nějakého programu. Stručné a jasné – tak se mi to líbí.

Vzhledem k tomu, že dnes už se na ICQ (můj bývalý hlavní komunikační kanál) moc neukazuju, začínám přemýšlet o využití Twitteru jako hlavního komunikačního kanálu. Proč? Instant Messaging (IM) je dneska hodně rozšířený a spousta lidí si bez něj nedokážou představit život. Když jsem analyzoval mé používání IM, zjistil jsem znepokojivý fakt. I přesto, že mám málo kontaktů jsem byl často kontaktován – a to většinou z důvodu, že si někdo chtěl prostě pokecat. Bohužel nejsem žena ani počítač, tudíž neovládám tajemství multitaskingu. To znamená, že pokud si s někým píšu, zabere to často 100% mé mozkové kapacity. A když se třeba na mě vrhnou dva a více lidí, jsem už totálně vyřízený.

Twitter nabízí tu výhodu, že člověk vlastně vypouští jakýsi “broadcast”. Na zprávu může zareagovat každý, koho nějak zaujala a naopak ten, koho zpráva nezajímá ji může snadno ignorovat. Na IM pokud vám někdo napíše a jste online, čeká se od vás, že odpovíte. Začít rozhovor na IM může být zrádné, protože se to může protáhnout na dobu delší, než jste čekali. Naopak u Twitteru odpovídáte tehdy, až máte čas.

Možná je to tím, že nemám moc potřebu komunikovat s lidma, ale osobně se mi styl komunikace na Twitteru zamlouvá více, než u klasických IM. Samozřejmě, že jsou případy kdy je IM lepší řešení, ale nechci zabíjet většinu času “tlacháním o ničem”.

Nakonec musím poznamenat, že nejlepší komunikační kanál je někde v příjemné hospůdce. Tam totiž sedíte za účelem komunikace a neděláte u toho dalších X věcí. Takové posezení v hospůdce nemůže žádný Twitter, IM, email ani telefon nahradit 😉

Příspěvek byl publikován v rubrice Internet, Ze života. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Proč mám rád Twitter

  1. Poslední odstavec do kamene tesat :). Byť je pravda, že když se třeba já ukážu s kamarádem “Štůrem” v hospůdce, vypadá to tam jako na srazu ajťáků. Sedíme proti sobě, příliš nemluvíme, já čučím do noťasu, kamarád do mobilu a řešíme internet, vyřizuji maily, nebo kámoš hraje nějakou tu mobilní hru :). Ale je to příjemný relax, i když na nás ostatní koukají trochu jako na podivíny… 😀

  2. David napsal:

    To já většinou trávím ten čas v hospodě povídáním. Do počítače totiž čumím pořád 🙂

    I když…kdoví jak by to dopadlo, kdybych si koupil taky nějaký netbook 😀

  3. Scotty napsal:

    A není nad to mít v hospodě po ruce twitter na mobilu – perly z diskuze rovnou zveřejňovat a při nudném a nezajímavém tématu pročítat novinky… 😀

  4. dadajax napsal:

    No to bych se do toho mobilu musel čumět pořád 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *