Minulý víkend jsem si udělal takový menší foto výlet do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Během toho dne jsem si uvědomil, jak důležité je umět ovládat fotoaparát. Napadlo mě to tak nějak náhodou, když jsem několikrát za sebou musel velmi rychle stihnout vyfotit nějakou scénu, než se v záběru objeví další lidé. Na místě totiž bylo mnoho lidí, kteří se také procházeli mezi dřevěnými domky a já jsem samozřejmě tyto lidi v záběru mít nechtěl. Někdy šlo opravdu o pouhé sekundy a pokud člověk nechtěl čekat na další příležitost, musel jednat rychle. Začal jsem si tedy všímat, že některé činnosti dělám s foťákem tak nějak automaticky, aniž bych musel nějak zdlouhavě bádat nad tím, jak se co nastavuje. Zkusím zde sepsat pár postřehů, které podle mě ulehčují samotné focení:

  • Naučte se rozmístění hlavních ovládacích prvků na foťáku. Tedy těch, které budete používat nejčastěji. Pokud chcete s foťákem pracovat rychle, neměli byste dlouze hledat tlačítka. Foťák by měl být jakousi vaší prodlouženou rukou. Nástroj, kterým tvoříte fotky. Měl by se stát vaši součásti. Tím že se budete neustále rozptylovat hledáním nějakých tlačítek máte šanci propásnout velmi zajímavé záběry.
  • Vytvořte si nějaký ten “workflow”, neboli nějaký postup při focení. Třeba já jsem si za ty roky vytvořil následující postup: v naprosté většině případů fotím na režim priorita clony. Díky tomu můžu snadno pracovat s hloubkou ostrosti a automatika se stará o nastavení času. Ručně nastavuju citlivost (ISO) a snažím se ji držet na nejmenší možné hranici, tak aby nebylo třeba dlouhých časů. V některých případech automatika vyhodnotí scénu jinak než bych si přál, proto často používám kompenzaci expozice. Tak zabráním moc světlým, nebo moc tmavým fotkám. Když ani maximální možná kompenzace expozice nestačí, přepnu na manuální režim, a čas i clonu nastavím sám. To vše dělám automaticky, nepřemýšlím při každé fotce nad tím, jaký režim nebo nastavení použiju. Svůj postup jsem uvedl pouze jako příklad, abych názorně předvedl, co tím myslím. Vy si samozřejmě najděte takový postup při focení, který vám bude nejvíce vyhovovat.
  • Naučte se alespoň základy teorie fotografování. Měli byste vědět, jak clona, čas, citlivost, ohnisková vzdálenost a barevné vyvážení ovlivňují výslednou fotku. Není třeba jít moc do hloubky. Už jen nějaké to povědomí o těchto veličinách vám hodně usnadní samotné focení. Nebudete se tedy divit proč máte fotku rozmazanou, nebo proč z foťáku lezou jen čistě bílé snímky. Velmi dobrý zdroj informací tohoto typu je osobní web Romana Pihana. Dozvíte se tam mnoho zajímavých informací o fotografování.
  • Poznejte jak pracuje automatické zaostřování ve vašem foťáku. V horších světelných podmínkách mají často systémy automatického zaostřování problémy a nedaří se jim zaostřit. Experimentujte tedy se zaostřováním, najděte si nějakou tu fintu, která vám pomůže zaostřit v nepříznivých podmínkách. Něco o zaostřování se dočtete například zde.

Pokud svůj foťák ovládnete, naskytne se vám úžasná příležitost jak si focení vychutnat. Nebudete muset přemýšlet nad ničím jiným než nad výslednou fotkou. Můžu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Ještě si pamatuju dobu, kdy jsem focení moc nerozuměl a v některých momentech jsem byl docela ztracený. Focení jsem si tedy pořádně nevychutnal a často jsem býval zklamaný výslednými fotkami. S postupem času tyto starosti odpadly a já se můžu věnovat čistě jen focení. Zbytek už se provádí automaticky :) Co jsem tak pozoroval, tyto problémy nemám jen já. Docela často narážím na lidi, kteří neustále něco na foťáku hledají (“hele, čím že se zapíná ten blesk?”), nebo nemají tušení, proč jim z toho lezou fotku neostré, plné šumu, nebo příliš světlé (nebo tmavé). Přitom stačí investovat jen několik hodin a většina problémů při focení odpadne. Naštěstí se vyrábějí neustále inteligentnější fotoaparáty, u kterých stačí opravdu jen mačkat spoušť a o nic jiného se nestarat. Pokud vás ale focení baví, doporučuju se s vašim přístrojem pořádně sžít ;)

Další články zde na webu: