Na střední škole jsem hodně nadával, proč se sakra učíme dějepis nebo literaturu, k čemu mě to bude? Popravdě k ničemu užitečnému, akorát si nepřipadám jako trouba když někdo řekne název nějakého díla nebo jméno autora, protože aspoň nějaké minimum o něm vím, když už jsem se to musel našprtat. Já osobně mám mizernou paměť (když se s někým seznamuji tak to jde jedním uchem dovnitř a druhým ven ), obzvláště pokud jde o pasivní učení (aspoň tomu tak říkám, prostě učení typu, vezmu sešit a čtu dokola a dokola a doufám že si něco zapamatuji). Ale i tak ve všem tom učení autorů, dat, děl nazpaměť vidím pár pozitiv. Zjistil jsem, aspoň zhruba, jak se mám učit a potrénoval jsem si mozek.

Tady nastává výše avizovaný hlavní problém jak. Řešení je aktivní učení. Pro mě je to práce s tou danou látkou. Pokud zůstanu jen u toho, že si něco přečtu a pak se zabývám něčím jiným, tak holt toho v té hlavě moc nezůstane. Musím s látkou pracovat, uvědomovat si souvislosti, vracet se k tomu i když se už zrovna neučím, vybírat zajímavé informace, pokusit se to aplikovat na normální život i třeba v jiném kontextu nebo na nesouvisející téma. Prostě a jednoduše s tím aktivně pracovat. Nevýhoda této metody je časová náročnost, ale podle mě by se takto mělo na školách učit. Sice by se probralo méně látky ale student/žák by získal hodnotnější soubor vědomostí a uměl by je určitě lépe aplikovat.

Ale každopádně se nejde vyhnout učení se něčemu nazpaměť. Já studuji informatiku(už aspoň 7 let) a momentálně programovací jazyk C++. Normálně jsem zvyklý „programovat s internetem“, ale nejde to vždy. Nemůžu na každou blbost jako načítání dat ze souboru různými způsoby, používání kontejnerů a tak dále, využívat internet a hledat jak se to dělá. To jsem takhle došel na cvičení a zadání znělo, naprogramujte slovní kopanou proti PC, kde slova bere ze souboru. Triviální záležitost, jenže protože jsem už programoval v Php, Javě, Pythonu, Céčku, Pascalu, shodou okolnosti na učebně nejel internet a editor neuměl inteligentně doplňovat, tak jsem se většinu času zabýval řešení špatné syntaxe a i trochu sémantikou, jelikož jsem si přesně nepamatoval jak se to tam píše. Jen proto, že jsem se to doma nenaučil pořádněji. Obecné povědomí jsem měl, obecný algoritmus jsem v hlavě taky sestavil, vývojový diagram napsal, uml taky, ale ta znalost o použití a zápisu daných objektů a jejich metod, která měla být v hlavě, tak chyběla. Nakonec jsem to do hodiny a čtvrt stihl, ale práce naprosto neefektivní. Takže budu muset sednout jednou přečíst a mnohokrát (aktivně) vyzkoušet, aby s to pro mě stalo samozřejmostí.

Tím vším chci říct, že ať tak či tak, minimálně ve svém oboru musí mít člověk praktické znalosti v hlavě a ne je neustále někde hledat. A o ostatních nějaký ten přehled považuji za základ.

Co se týče našeho školství, tak tam to bohužel v pořádku není, nechápu proč, když už tvůrci reklam došli na to jak udělat to, aby si lidé jimi nabízené informace zapamatovali, proč to nezvládnou chytří lidé na školách. Už dávno je přece známé, že když něco člověk probere, pak se k tomu za pár hodin vrátí, po té druhý den, pak za pár dní, pak po týdnu, že si to zapamatuje mnohonásobně lépe. Proč se neučí aktivně, proč se neučí jak se učit, jak pracovat s textem, jak filtrovat informace? Podle mého názoru by se sice na školách učilo méně látky, protože tato metoda je hodně náročná na čas, ale množství zapamatovaných věcí a efektivita jejich použití by byla daleko větší, než při současném stavu.

Objem látky by se s aktivním přístupem přiozeně zmenšil ale rozsah bych ponechal. Všeobecný přehled je základ pro vzdělaného člověka.

Mějte se a užijte si Ženevu

Shapet: Děkuji Vám za podnětný komentář. Souhlasím, že mé názory jsou hodně ovlivněny IT oblastí.

Samozřejmě chápu rozdíl mezi znalosti a zkušeností. Školy se ale především snaží rozšiřovat znalostní úroveň žáků. Jen v odborných školách už se snaží v určité míře dodat studentum i nějaké ty zkušenosti. To co mě trápí je skutečnost, že se školy snaží studenty zahltit ohromným množstvím informací.

Podle mně se opravdu ve školách učí takový ten obecný základ, který ale studentům moc užitečný nebude. Samozřejmě, že na odborných školách je situace lepší, ale i tak jsou studenti neustále zavalování zbytečnými informacemi. Studenti pak nejsou moc dobře připraveni na reálný život, chybí jim podstatné „praktické“ vědemosti. Takoví lidé pak sice znají anatomii mouchy, nebo periodickou tabulku prvků, ale neumějí zacházet s pěnězi, komunikovat s lidmi, příjmat zodpovědnost, nebo třeba nedokáží poskytnout první pomoc.

Proto bych uvítal, kdyby se studentům „nutily“ spíše pro život praktické informace.

Jo a mimochodem…dějiny mám rád

Monika: Díky Bohužel u matury ti google moc nepomůže, teda spíše vůbec Tam je jediná šance to všechno nacpat do hlavy a doufat, že to z ni nevypadne