Není důležité vědět, důležité je umět hledat

V dnešní době jsme každým dnem zavaleni velkým množstvím různých informací. Jsou všude – v televizi, v rádiu, na internetu. Informace získáváme v práci, ve škole, doma a nebo když jsme někde venku s přáteli. Problém je, že informací je na lidský mozek prostě hodně a není možné si je všechny zapamatovat (samozřejmě se najdou i výjimky, ale o nich mluvit nebudu). Musíme si tedy vybírat, které informace jsou pro nás důležité a které naopak ne.

Velký problém vidím už ve způsobu výuky na školách. Vzpomínáte si ještě na hodiny dějepisu, nebo literatury, kde jste se museli nazpaměť učit data významných událostí? Jestli ano, zamysleli jste se někdy nad tím, jak vám to v životě pomohlo? Myslím si, že většina z vás jistě odpoví že nijak. Samozřejmě je důležité znát dějiny, ale k čemu nám jsou přesná data?  Nebo k čemu nás nutili učit se stovky literárních děl a jejich autorů? To jsou věci v dnešní době zcela zbytečné.

Proč bychom si dneska měli zatěžovat hlavu věcmi, které v reálném životě nevyužijeme? V dnešní době se informační technologie vyvinuly takovým způsobem, že jsou dostupné většině lidí (opět jsou zde výjimky o kterých teď ale nemluvím). Dneska má většina lidí přístup k počítači s internetem – ať už doma, v knihovně,  nebo internetové kavárně. Díky množství informací, které jsou na internetu k nalezení je téměř zbytečné si pamatovat údaje, které zrovna nepotřebujeme. Je mnohem lepší umět informace hledat, než se je snažit zapamatovat.

Díky internetu se stírají rozdíly mezi lidmi s výbornou pamětí a s těmi, kteří mají paměť naopak špatnou. Dneska vyhraje ten, kdo dokáže informaci najít co v nejkratším čase. Vrátím se opět k tomu, co do nás tlačili už ve škole. Pamatujete si datum narození a úmrtí Karla IV. ? Jestli ano, je to jen dobře. Já si to nepamatuju, ale kdybych to někdy z nějakého důvodu potřeboval vědět, dokážu tuto informaci získat nejpozději do pěti sekund. Ano, za několik sekund jsem schopný zjistit něco, co jste se museli učit několik hodin, nebo dní. Pokud na vás tento příklad ještě nezapůsobil, tak trošku přitvrdím. Během několika sekund až několika minut dokážu získat téměř jakoukoliv informaci! Jsem snad něčím výjimečný? Ani zdaleka, jen když něco nevím, tak okamžitě píšu dotaz do Googlu. Samozřejmě to nefunguje vždy, některé informace se hledají obtížněji a některé informace je téměř nemožné získat.

Co je důležité při hledání?

Na první pohled to může vypadat, jakože je hledaní pomocí internetových vyhledávačů bezproblémové a nic na tom není. Bohužel to není pravda. K rychlému nalezení požadovaných informací totiž taky potřebujete něco znát. Tou potřebnou znalostí je obecný přehled. Pokud chcete najít nějakou konkrétní informaci, musíte vědět, čeho se to týká. Čím přesněji svůj dotaz do vyhledávače napíšete, tím se zvýší vaše šance na rychlé nalezení hledané informace.

Proto je dobré se při učení zaměřovat na celkový obraz s tím, že detaily potom lehce najdeme na internetu. Získáme tak možnost používat relevantnější klíčová slova, což povede ke kvalitnějším výsledkům, které vyhledávač vrátí.

Zde na blogu jsem se již několikrát (zde a zde) vyjádřil nad potřebou zvládnutí anglického jazyka. Musím se o tom zmínit i zde, protože se znalostí anglického jazyka se vám otevře ještě mnohem více šancí, jak najít požadovanou informaci. Anglicky psaných webů je mnohonásobně více, než těch, které jsou psané česky. To znamená, že se opět vaše šance na rychlé nalezení informace ještě zvětší. Nicméně i na českých webech se dá najít ohromné množství informací, takže i bez té angličtiny můžete snadno hledat potřebné informace.

Co když hledání selže?

Ano, může se stát, že hledanou informaci prostě nemůžete najít. Buď neznáte přesně frázi, kterou byste měli hledat, nebo ji znáte a prohlížeč nic takového nezná. Teprve teď nastává čas na alternativy. Když hledání selže, je správný čas obrátit se na přátelé, kolegy, nebo položit dotaz do nějakého specializovaného diskuzního fóra. Ušetříte si tím spoustu času a nervů nejen sobě, ale i ostatním.

Proč se tedy něco učit?

Pokud jste se dočetli až sem, možná jste získali pocit, že učení je zbytečné. Vždyť si všechno můžeme zjistit z internetu, tak proč si tím plnit hlavu? Důvodů je hned několik. Pokud se něco učíme, rozvíjíme svou paměť. Čím více věcí si pamatujeme, tím lépe si pak dokážeme pamatovat věci další. Mnohem lepší ale je, když si do paměti ukládáte jen informace, které vás zajímají. Zmínil jsem třeba ten dějepis, nebo literaturu. Někoho třeba tyto témata zajímají a rád se učí historické podrobnosti (včetně různých dat), nebo se třeba zajímá o životy autorů slavných literárních děl. Potom je samozřejmě v pořádku, že se tyto věci učí.

Měli bychom si tedy do paměti ukládat jen informace, které jsou pro nás zajímavé, nebo víme, že je můžeme někdy potřebovat. Takové informace si budeme pamatovat mnohem lépe, než nějaké jiné – nám nicneříkající údaje.

Pokud vám vyhledávání informací na internetu dělá problémy, zkuste se zamyslet nad tím, proč tomu tak je. Možná zjistíte, že vám chybí onen obecný přehled, takže ani pořádně nevíte, co máte hledat. Pokud je to opravdu ten problém, tak není težké s tím něco udělat 😉

Příspěvek byl publikován v rubrice Internet, Různé. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 komentářů u Není důležité vědět, důležité je umět hledat

  1. Pěkně napsáno. Souhlasím s tím, že učit se desítky informací nazpaměť )zvláště pokud je později prakticky nemám jak zhodnotit) je zbytečné. Osobně také zastávám názor, že důležité je mít zvláště všeobecný přehled o mnoha různých věcech, k nimž poté – v případě potřeby – již člověk mnohem snáze dohledá potřebné detaily.

    V dnešní době, kdy je internet už skoro v každém mobilním telefonu, již opravdu není problém si snadno a rychle najít potřebné požadované informace.

    Současně ale zastávám i názor, že určité věci a alespoň základní údaje, bychom znát měli, protože nikdy nemůžeme vědět, kdy může dojít k nějaké katastrofě či jen pouhému několikahodinovému, či několikadennímu výpadku a pak nám budou všechny ty moderní technologie k ničemu. Neměli bychom tedy zatracovat ani „staré a dobré“ věci, jako je tužka, papír, kniha a hlavně vlastní paměť a schopnost pracovat s informacemi i bez dalších zařízení.

  2. dadajax napsal:

    Jasně, s tím je taky třeba občas počítat. Taková záloha důležitých informací v neelektronické podobě se mnohdy může hodit. Jen to není tak pohodlné a skladné jako v té elektronické podobě. Kéž by šlo fulltextově vyhledávat i v normálních knížkách 🙂

  3. Tuším, že fulltextové vyhledávání v knížkách zvládal bez problémů např. Superman :D.

  4. dadajax napsal:

    No vidíš, na to jsem úplně zapomněl 😀 Třeba se to dá nějak nacvičit, že to pak zvládne každý 😀

  5. marek napsal:

    hmm, já se k tomu biflování nestavím až zas tak kriticky. Všechno má svoje meze, ale díky informacím, které mám v hlavě, jsem schopen najít další informace, které bych třeba nenašel bez znalosti těch původních – prostě by jsem neuměl správně položit dotaz 🙂

  6. Monika napsal:

    Dejve, hezky napsáno fakt…
    K tomu článku bych řekla, jako člověk tešně před maturitou by mě zajímalo jestli u ní taky muzu použít ten google aby mi trochu pomohl. zvlast u literatury!Hh biflovat se neumim, coz je chyba!ale vyhledat info je fajn umet, a to umim!ale Kdybys tu tak jako odmaturovany clovke poradil,jak se to vsechno naucit, a nezcvoknout…

  7. dadajax napsal:

    marek: nj, chce to nějak vyvážit poměr naučených věcí a těch, co se dají vygooglit 🙂

    Monika: Díky 🙂 Bohužel u matury ti google moc nepomůže, teda spíše vůbec 🙁 Tam je jediná šance to všechno nacpat do hlavy a doufat, že to z ni nevypadne 🙂

  8. zimmi napsal:

    V zásadě zastávám podobný názor viz http://www.zimmi.cz/clanky/jsem-student-ne-pametova-karta.php, jenomže: když chceš diskutovat, musíš mít o čem. A když se to nenaučíš, tak diskutovat nemůžeš. 🙂

  9. Belbas napsal:

    S článkem také souhlasím ale moc si to nedokážu představit v praxi to by se musela snížit základní školní docházka tak na 5 let 😀 a každej by musel mít po ruce notas a přístup k netu :D. Jestli tady někdo náruživě sleduje SG1 tak mi to docela připomíná jeden díl, mám pocit že to byl 4.díl 7.série. Tam byla planeta, kde každej mněl na hlavě nějaký udělátko, a když cokoliv potřeboval vědět jen nějak v mysli zadal název a ta věc se našla ve virtuální knihovně a dopravila se k nim do mozku to je to co nám schází 😀

  10. shapet napsal:

    Davide, vy jste to zuzil, diky svemu veku !? jen do oblasti IT. Tam jste doma. Nevadi mi, ze nemate rad dejiny, to se zmeni. Podstatnejsi je, ze zamenujete pojmy. Studium a ziskavani zkusenosti je neco naprosto odlisneho diky talentu a schopnosti tyto zkusenosti ziskavat.
    Moje dcera je o dva roky starsi nez vy a studuje medicinu. Bude (a je) nesmirne zdatna ve schopnosti, ktere jste popsal…
    Ale p o k u s t e se „vygooglit“ behem,vasimi slovy, nekolika vterin, reseni pro problem, kdy muze jit ve vasem okoli nekomu o zivot (srazilo jej auto, vy se na to koukate z okna e.t.c.).
    Nemyslite, ze znalosti a zkusenosti, maji prirozene zaklad nikoliv jen ve vseobecnem prehledu, ale ve zcela konkretni znalosti a zkusenosti? Pak musite casto jednat profesne, rychle a taky ucinne!? A nemame druhy pokus.
    Nevybral jsem medicinu nahodou, tuto povinnost nam vsem dava zakon a nebude se ptat, zda zrovna tech par vterin k uspechu ve vseobecnem prehledu proste chybelo.
    Stejne tak vam bude houby platne vygooglene mistrovstvi v omitani vlastniho domu, pokud jste zednickou lzici nedrzel nikdy v ruce. Pokud jste celou uvahu vedl smerem nepraktickych vedomosti, vam ovsem chybi jeste ta bezna, rutinni, kazdodenni cinnost. Tou nemyslim nic jineho, nez prakticke dovednosti v nakupovani, starosti o rodinu a konecne o svou karieru. U nas jsme zvykli posuzovat lidi podle socialni inteligence. Je m.j. zarukou jejich preziti (dole pisu kde). Ta se nikde nevyucuje, ale znam mistry tohoto oboru…. Koupili by vas za pet minut !?
    Dobre jste se rozbehl, ale zustal jste pouze na poli toho, cemu rozumite.
    Presto vam davam za pravdu, skola ma vzdelavat v umeni se ucit, ma naucit povinnostem a duslednosti. Kazdy z nas si nepochybne alespon jednoho Kantora nese v dusi cely svuj zivot.
    Mejte se pekne a omluvte muj „tesnopis“, ve Schweizerische Eidgenossenschaft in Bern CZ klavesnice bezne nemivame.

  11. dadajax napsal:

    Belbas: Já myslím, že by se vůbec nezkrátila. Jen by se prostě učily praktičtější věci 🙂 Na ten díl z SG1 si vzpomínám…jó to by bylo super něco takového mít 🙂

    Shapet: Děkuji Vám za podnětný komentář. Souhlasím, že mé názory jsou hodně ovlivněny IT oblastí.

    Samozřejmě chápu rozdíl mezi znalosti a zkušeností. Školy se ale především snaží rozšiřovat znalostní úroveň žáků. Jen v odborných školách už se snaží v určité míře dodat studentum i nějaké ty zkušenosti. To co mě trápí je skutečnost, že se školy snaží studenty zahltit ohromným množstvím informací.

    Podle mně se opravdu ve školách učí takový ten obecný základ, který ale studentům moc užitečný nebude. Samozřejmě, že na odborných školách je situace lepší, ale i tak jsou studenti neustále zavalování zbytečnými informacemi. Studenti pak nejsou moc dobře připraveni na reálný život, chybí jim podstatné „praktické“ vědemosti. Takoví lidé pak sice znají anatomii mouchy, nebo periodickou tabulku prvků, ale neumějí zacházet s pěnězi, komunikovat s lidmi, příjmat zodpovědnost, nebo třeba nedokáží poskytnout první pomoc.

    Proto bych uvítal, kdyby se studentům „nutily“ spíše pro život praktické informace.

    Jo a mimochodem…dějiny mám rád 🙂

  12. shapet napsal:

    Tady uz si rozumime. Gymnaziste, tedy ti „vyberovi“ maji cas na zvladnuti stroje na penize, jejich mozku, ktery je jednou pozene kupredu. Proto zpocatku skoly maji jen –prakticka cviceni. Kdy prijit, co si s sebou vzit, jak se chovat. Z oktavy uz vychazi vycepovan pripravou na prestizni skolu, umi odlisit dulezite od neduleziteho, ovlada umeni zapominat nepodstatne. Na Universite v Bernu prohravaji rodaci tezce s ruskymi bohatymi synky v obecnych logickych uvahach. A Rusove maji matematiku (a sachy) v krvi. Az v polovine studia ve naskok srovnava, prece jen socialni prizpusobivost je misencum Francouzu, Nemcu, Italu a rodilym Svycarum blizsi.
    Co chci rici – je to totiz bavi, zitra jedeme na mesic k Zeneve (C.E.R.N).Tesi se jako male decka… Ja jsem na profesory mel mimoradne stesti. Mame probrat to a to, ale pojdme si povidat, jak to skutecne bylo. A pan profesor vbehl druhy den do tridy oblecen v togu stareho Rima.
    Dodnes si pamatuji presne na obdobi druheho triumviratu jen od tohoto pana.
    A to dejiny navzdory sve profesi miluji.
    Preji vam pekny den.

  13. dadajax napsal:

    Shapet: Opravdu Vám závidím vaše zkušenosti s některými učiteli. Bohužel jsem neměl takové štěstí. Kéž by takových učitelů bylo více…

    Mějte se a užijte si Ženevu 😉

  14. ivo holy napsal:

    ono se rekne vyhledat, ale pokud si neopatrite solidni zaklad klouzajici k obecnemu pocitu povedoma (to je totiz v nejlepsim pripade to jedine, co vam ze vzdelani bez dalsi praxe zbyde), nebudete schopen posoudit relevanci a spravnost vyhledane informace. obzvlaste na netu. sam se tak muzete lehce stat koleckem ktere dale chrli nesmysly. jiste, treba v googlu muze byt urcitym meritkem relevance informace pocet odkazu na dany dotaz, nicmene nevyhneme se efektu „tisickrat opakovana lez se stava pravdou“. takhle se muzeme bavit treba o potrebnosti striktni kodifikace pravopisu cestiny – vygooglime, uvidime. nezkousel jsem to, ale mozna bychom videli, kolikrat bychom vydeli:), kolikrat nam letadla odletalY pred nosem:). tolik tedy za a, schopnost poznat platnou informaci. proste sjedete svuj biologicky harddisk a porovnate videne se zazitym-naucenym.
    za b: ono se to lehce kritizuje ex post, az po te co jste biflovanim nejak prosel. ten proximatni, bezprostredni uzitek se opravdu nekdy hleda tezce, odmena prichazi casto az nepedagogicky pozde, dulezite jsou ale ty nevidene vedlejsi efekty. neni to jen trenink pameti, je to trenink mysleni jako takoveho. ziskavate tak proste material pro mysleni. bez pojmu a znalosti neni mysleni vpodstate mozne. pokud se nejedna o „mysleni“, mozna takove „m“ predvadim zrovna ted ja:).
    c)je to test, trenink v rozvoji osobnosti. nikdy se Vam nepovede kazdou vterinu sveho zivota stravit na 100% podle vasich predstav. proste to tribi charakter.
    d) utilitaristicky a pragmaticky pristup asi nemuze vest ke kvalitni lidske bytosti, maximalne k fachidiotismu a produkci tezkych omezencu. se kterymi si nemate co rict, naproklad proto, ze je nepravdepodobne, ze se trefite zrovna do toho o co se zajimaji oni.
    pokud ziskate „biflovanim“ alespon povrchni prehled o spouste veci (a temn vam opravdu zustane az po probiflovani spooousty informaci), muzete si alespon pohladit ego tim, jak jste dobry, pokud se treba s nejakym takovym fachidiotem v oboru Vam vzdalenem setkate, on neni schopen vest hovor o nicem jinem a vy presto alespon matne tusite….:) a verte, stane se. :). ten efekt je blahodarny a zdravy.
    Skoro bych rekl, ze vyborna by byla cesta, najit si ten svuj vnitrni vztah k vecem ktere se clovek musi naucit, protoze se to po nem treba chce. pokud tohle nejde, neni to pravdepodobne uplne vada systemu ale biflujiciho-se. vase teze o nutnosti ucit se veci kter nas zajimaji, nebo vime, ze je budeme potrebovat mi vubec nedava smysl, vubec netusim, jak vime co budeme potrebovat?!
    osobne jsem skepticky k nadsenemu biflovani zivotne dulezitych faktu, znalosti a dovednosti (prvni pomoc, financni gramotnost…) treba tyto zkusenosti proste prave jeste maji nimbus potrebnych veci a lakaveho, mimochodem na skole se s tim vsim setkate. kdyby se ucily jen takove veci, ta nenavist by se proste pravdepodobne prenesla na ne:) uceni , at ho je sebemin totiz nikdy pro zaky a studenty neni dost malo.
    zdravim

  15. Eddy napsal:

    I když už je to, podle posledního data příspěvku, trochou „out-of-date“, stejně si neodpustím malý komentář. V dnešní době je určitě důležité umět hledat, ale i v informatice se nevyhnete tomu abyste se něco nadrtil nazpaměť. Problém nevidím ani tak kolik a co, ale spíš jak.

    Na střední škole jsem hodně nadával, proč se sakra učíme dějepis nebo literaturu, k čemu mě to bude? Popravdě k ničemu užitečnému, akorát si nepřipadám jako trouba když někdo řekne název nějakého díla nebo jméno autora, protože aspoň nějaké minimum o něm vím, když už jsem se to musel našprtat. Já osobně mám mizernou paměť (když se s někým seznamuji tak to jde jedním uchem dovnitř a druhým ven 🙂 ), obzvláště pokud jde o pasivní učení (aspoň tomu tak říkám, prostě učení typu, vezmu sešit a čtu dokola a dokola a doufám že si něco zapamatuji). Ale i tak ve všem tom učení autorů, dat, děl nazpaměť vidím pár pozitiv. Zjistil jsem, aspoň zhruba, jak se mám učit a potrénoval jsem si mozek.

    Tady nastává výše avizovaný hlavní problém jak. Řešení je aktivní učení. Pro mě je to práce s tou danou látkou. Pokud zůstanu jen u toho, že si něco přečtu a pak se zabývám něčím jiným, tak holt toho v té hlavě moc nezůstane. Musím s látkou pracovat, uvědomovat si souvislosti, vracet se k tomu i když se už zrovna neučím, vybírat zajímavé informace, pokusit se to aplikovat na normální život i třeba v jiném kontextu nebo na nesouvisející téma. Prostě a jednoduše s tím aktivně pracovat. Nevýhoda této metody je časová náročnost, ale podle mě by se takto mělo na školách učit. Sice by se probralo méně látky ale student/žák by získal hodnotnější soubor vědomostí a uměl by je určitě lépe aplikovat.

    Ale každopádně se nejde vyhnout učení se něčemu nazpaměť. Já studuji informatiku(už aspoň 7 let) a momentálně programovací jazyk C++. Normálně jsem zvyklý „programovat s internetem“, ale nejde to vždy. Nemůžu na každou blbost jako načítání dat ze souboru různými způsoby, používání kontejnerů a tak dále, využívat internet a hledat jak se to dělá. To jsem takhle došel na cvičení a zadání znělo, naprogramujte slovní kopanou proti PC, kde slova bere ze souboru. Triviální záležitost, jenže protože jsem už programoval v Php, Javě, Pythonu, Céčku, Pascalu, shodou okolnosti na učebně nejel internet a editor neuměl inteligentně doplňovat, tak jsem se většinu času zabýval řešení špatné syntaxe a i trochu sémantikou, jelikož jsem si přesně nepamatoval jak se to tam píše. Jen proto, že jsem se to doma nenaučil pořádněji. Obecné povědomí jsem měl, obecný algoritmus jsem v hlavě taky sestavil, vývojový diagram napsal, uml taky, ale ta znalost o použití a zápisu daných objektů a jejich metod, která měla být v hlavě, tak chyběla. Nakonec jsem to do hodiny a čtvrt stihl, ale práce naprosto neefektivní. Takže budu muset sednout jednou přečíst a mnohokrát (aktivně) vyzkoušet, aby s to pro mě stalo samozřejmostí.

    Tím vším chci říct, že ať tak či tak, minimálně ve svém oboru musí mít člověk praktické znalosti v hlavě a ne je neustále někde hledat. A o ostatních nějaký ten přehled považuji za základ.

    Co se týče našeho školství, tak tam to bohužel v pořádku není, nechápu proč, když už tvůrci reklam došli na to jak udělat to, aby si lidé jimi nabízené informace zapamatovali, proč to nezvládnou chytří lidé na školách. Už dávno je přece známé, že když něco člověk probere, pak se k tomu za pár hodin vrátí, po té druhý den, pak za pár dní, pak po týdnu, že si to zapamatuje mnohonásobně lépe. Proč se neučí aktivně, proč se neučí jak se učit, jak pracovat s textem, jak filtrovat informace? Podle mého názoru by se sice na školách učilo méně látky, protože tato metoda je hodně náročná na čas, ale množství zapamatovaných věcí a efektivita jejich použití by byla daleko větší, než při současném stavu.

    Objem látky by se s aktivním přístupem přiozeně zmenšil ale rozsah bych ponechal. Všeobecný přehled je základ pro vzdělaného člověka.

  16. dadajax napsal:

    Eddy: děkuji za fajn komentář. Naprosto s tebou souhlasím. Rozdíl mezi aktivním a pasivním učením je obrovský. No a právě na školách je to o tom „našrotit“ se co nejvíce informací, aniž by si to člověk mohl pořádně proniknout do probírané látky. Stejně jako ty mám taky horší paměť a pokud se něco nenaučím pořádně, tak to brzo zapomenu. Díky tomu si pamatuju ze škol jen naprosté minimum.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *