V mých fotografických začátcích jsem používal kompaktní foťáky (Panasonic FX3 a FZ8). Jak jistě víte, kompaktní foťáky produkují docela dost šumu. Šum roste se zvyšující se citlivostí. To znamená, že čím větší ISO použijete, tím bude ve fotce více šumu. Za dobu, co jsem fotil těmito kompakty jsem si vypěstoval docela velký strach z digitálního šumu. Můj strach ze šumu podporovaly také stovky lidí v různých diskuzích, kde řešili šum na fotkách recenzovaných foťáku. Šum samozřejmě hledali ve stoprocentním výřezu fotky a samozřejmě ho také našli. Díky těmto zkutečnostem jsem býval vždy dost opatrný na nastavenou citlivost. Vždy když jsem použil vyšší citlivost, obával jsem se, že tam bude moc šumu a že fotka nebude dobrá. Hleděl jsem spíše na technickou kvalitu fotky než na její „uměleckou“ kvalitu. Se zrcadlovkou již fotím něco málo přes tři roky a můj názor na šum se rapidně změnil. Jak to tedy vnímám dnes?
Kašlete na šum!
Opravdu, vykašlete se na šum. Zachyťte kouzlo okamžiku spolu s atmosférou. Že zrovna nemáte u sebe stativ a je málo světla? Kašlete na to a vyfoťte to s nejvyšší citlivostí. Pokud máte zrcadlovku, opravdu si to můžete dovolit. Sám fotím se stařičkým Canonem 350D a využívám celý rozsah citlivostí, které mi fotoaparát dovolí použít: 100 až 1600. Byly ovšem doby, kdy jsem bral ISO 400 jako maximum a vyšší citlivosti jsem odmítal kvůli zvýšenému šumu. Tomu je naštěstí už konec. Pokud neplánujete tisknout výsledné fotky na nějaké velké formáty, většina lidí si šumu ani nevšimne.
clona 1.8f, čas 1/50s a ISO 1600
Jako ukázku můžu zvolit třeba tento snímek mé kamarádky Petry. Vznikl v restauraci za hodně slabého osvětlení. I při nastavení nejvyšší možné citlivosti a nejnižšího clonového čísla vycházely docela kritické časy. Ano, mohl jsem použít blesk, který by poskytl dostatek světla. Tím bych ale totálně zabil atmosféru a fotka by ztratila své kouzlo. Nebo jsem se na to mohl vykašlat s tím, že bych si řekl že to nemá cenu fotit takové zašuměné fotky. Naštěstí jsem pár fotek udělal a nelituji toho. Na zmenšenině na web není šum téměř vůbec patrný a myslím, že by fotka snesla tisk do formátu A4. Jediný problém byl s vyvážením bílé, které se vůbec nepovedlo. Zachránil bych to focením do RAWu, ale bohužel jsem fotil přímo do JPEGu a vyvážení bíle jsem nechal na automatice.
Náhrada stativu
Vyšší šum používám i v situacích, kdy se toulám večer venku a nemám sebou stativ. Což je ve většině případů, protože těžký stativ nechávám většinou doma. Samozřejmě že se stativem uděláte mnohem krásnější fotky a jsou situace, kdy se bez stativu prostě neobejdete. Jenže fotit večerní scény se stativem je pořádný opruz…a to mi jistě potvrdí každý, kdo to již někdy zkusil. Jednak je těžký na přepravu, trvá dlouho než se rozloží a nastaví a hlavně focení se stativem není taková zábava. Každé překomponování je těžkopádné a ve výsledku se tedy omezíte jen na pár fotek a moc se vám ani nechce experimentovat. Prostě jak je vidět focení se stativem nemám rád.
Na druhou stranu ale mám rád focení v noci. V poslední době jsem se proto naučil využívat kombinaci vysoké citlivosti, širokého ohniska a nízkého clonového čísla. I přesto, že můj objektiv má na plně otevřené cloně hroznou kresbu to neřeším a vznikají tak fotky, které bych jinak nikdy nepořídil.
clona 3.5f, čas 1/50s, ISO 800
Co byl vlastně účel článku? Třeba se najde více lidí, kteří moc řeší šum a málo fotí. Má rada je, abyste si to vyzkoušeli. Pokud nefotíte fotky pro fotobanky, nebo pro účely velkoformátového tisku, nebojte se šumu. Zachyťte jedinečnou atmosféru i za cenu horší kvality. Zkoumání šumu při 100% přiblížení nechte teoretikům. Ti ať se dohadují, který foťák „šumí“ nejméně a jaký šum je ještě použitelný. Nahlížejte na fotky jako na celek a hlavně na to, co fotka obsahuje.
Zároveň bych se chtěl omluvit lidem, kteří fotí kompaktem a četli tento článek. Ti bohužel šum řešit musí, protože většina kompaktů produkuje při vyšších citlivostech opravdu špatné výsledky. Těm bych doporučil, aby si vyzkoušeli jaká citlivost je pro ně přijatelná (každý bude mít hranici jinde – každý má jiné nároky) a poté se té pomyslné hranice drželi.
Na závěr ještě ukážu několik fotek focených při vyšší citlivosti:
clona 3.5f, čas 1/10s, ISO 1600
clona 5.6f, čas 1/20s a ISO 1600
clona 3.5f, čas 1/13s, ISO 800
clona 3.5f, čas 1/15s, ISO 400
clona 3.5f, čas 1/13s, ISO 1600
clona 5.6f, čas 0.3s, ISO 800
8 Komentářů
Když jsem používal Panasonic FZ50, šum jsem řešit musel. Nad ISO 400 byly fotky dost odporné a i když kvalitu svých fotek neřeším, nelíbily se mi. Nikon D60 šumí méně, ale šumí ( http://gallery.carnero.cc/valencia/valencia-251/ ). Ale stejně jako Ty to neřeším. Snažím se používat nižší citlivosti, ale pokud to jinak nejde – raději si moment nebo věc uchovám šumící, než vůbec.
Na těch fotkách z toho akvária šum vůbec nevadí. Jen toho světla tam bylo opravdu málo jak se tak dívám na ty časy. Mám pocit že Tvůj D60 má možnost i ISO 3200. To by se mi často taky hodilo
Hlásím problémy v mobilním zobrazení tvého blogu. Háže to spoustu chyb
Jinak já šum taky nijak extra neřeším, ale to především proto, že fotky bez stativu a s nedostatkem světla fotím jen výjimečně. Některé fotoaparáty mají šum který vypadá opravdu odporně, u jiných to tak nevadí. Ale ne vždy je technická kvalita snímku podstatná, takže souhlas.
Huncut: díky za upozornění na problémy. Mobilní zobrazení blogu mi zajišťuje plugin do wordpressu, tak snad se mi to podaří nějak opravit :-/
Hezky napsáno. Osobně zastávám podobný názor. Jistě je dobré řešit technickou kvalitu snímku, ale všechno má své meze. Skutečně mi někdy připadá, že někteří fotografové jsou více techniky, než tím, čím by měli být – „krotiteli okamžiků“. Osobně si myslím, že důležitější než technické provedení snímku je jeho nálada, atmosféra a zejména objekt, který zachycuje – vše ostatní je podružné.
Z podobných důvodů se snažím používat co nejméně blesk, protože ten u většiny fotografií ve špatných světelných podmínkách spíše kazí. Osvětlí sice scénu a umožní pořídit technicky kvalitnější fotku, jenže celková atmosféra je rázem ta tam. Proto budu mít raději technicky nedokonalý snímek plný emocionálního zabarvení, nežli technicky kvalitní skvost, který neříká nic.
Nakonec je pravda, že asi většina z nás nefotí nakonec pro nějaké velkoformátové tisky, ale vystačí s fotografiemi běžných malých rozměrů do max. A4 a často své výtvory prohlížíme pouze na monitoru, kde jsou rovněž ve značně zmenšené podobě – v tomhle případě opravdu není nutné nějak řešit techniku, ale spíše onu atmosféru. Ostatně jak rád říkám – fotky z mobilu jsou sice nekvalitní, ale na blog dobré
. Když se to zmenší může to vypadat vážně dobře a obří rozměry jsou skutečně potřeba málokdy.
Souhlasím Přemku. Proto jsem třeba rád že výrobci cpou vysoké citlivosti i do kompaktů s malým snímačem. Sice fotky mají mizernou kvalitu, ale jsou situace, kdy i taková kvalita stačí a zachycení daného okamžiku je k nezaplacení. I přesto že přes šum jde stěží poznat co na fotce je…ti kteří byli u toho, když fotka vznikala to stejně poznají
Šum řeším. Čip mám sice čtvrteční než FF, ale Canon nemá o nic moc větší.
Nikdy jsem full-frame v ruce nedržel, ale myslím se, že co do efektivity, musí to být nádhera. Já si na Olympusu fotím obvykle na ISO400, ale tam končím. A musím říct, mám na monitoru 1920×1080, a nenašel jsem snad žádnou fotku, co bych si tam mohl dát a nervalo by mi to srdce.
Myslím si, že co se týče šumu, v mnoha případech vše zachrání IS, která někdy dovolí posunout ISO i o 3-4 úrovně dolů.
Bohužel, můj Olympus nemá ani IS tělo, ani VR v objektivu.
Takže ISO řeším, a dost.
VS
V.S.: no s FF by byly výsledky mnohem lepší, tam bych v klidu používal i ISO 6400
Ale zas tak tragicky bych to neviděl. Olympus má o něco menší snímač než Canon, ale nemyslím si že bude mít o tolik horší výstup. Na monitoru mám rozlišení 1920×1200 a po zmenšení z 8Mpx fotky bych se nebál dát si na pozadí i fotku focenou na ISO 1600
Ale stabilizátor by se mi taky hodil…brzo snad koupím nějaký stabilizovaný objektiv
Přidej komentář!