Rok 2009 se velmi rychle schyluje ke konci a mě čeká opět malá retrospektiva, aneb článek shrnující události tohoto roku. Tuto tradici jsem začal loni tímto článkem a hodlám v ni pokračovat i nadále. Opět musím upozornit, že článek je psán spíše pro mé potřeby. Pokud vás ale zajímá co mi tento rok přinesl, klidně pokračujte ve čtení. Pojďme tedy na to ;)

Začátek roku

První dva měsíce jsem ještě pracoval v Tietu jako C++ programátor. Koncem roku 2008 jsem podal výpověď, takže jsem již v tomto období pomalu řešil, co se mnou bude dále. Ve firmě se mě nechtěli jen tak vzdát a nabízeli mi ještě několik míst. Z nich mě zaujalo jen jedno a bohužel to nevyšlo (sice jsem byl přijat, jenže projekt byl nakonec přesunut trochu na východ). Koncem února mi bylo jasné, že v Tietu tedy definitivně končím. Vzhledem k rozsáhlým změnám které v té době na projektu probíhaly mi to ani nepřišlo líto, byl to spíše pocit jako bych opustil potápějící se loď :) Ovšem ten pocit kdy jsem šel naposledy z práce byl fakt zvláštní. Na jednu stranu radost ze změny a očekávání něčeho lepšího, na druhou stranu ale také nejistota a strach, protože jsem nic jiného neměl zajištěné.

Měl jsem vyhlídnutou jednu pozici Java programátora v Praze. Shodou okolností ve stejné firmě pracuje můj bývalý spolužák a kamarád Adam, takže jsem věděl do čeho jdu. Se zasláním životopisu do firmy jsem trochu otálel a čas jsem využil ke studiu servletů a JSP. Po mém předchozím pohovoru tento rok v Tietu jsem to popravdě ani moc neřešil. Ten pohovor totiž vyšel úplně skvěle aniž bych se na něj nějak připravoval a byli ze mě nadšeni. Bylo to nejspíše tím, že mě o to místo moc nešlo, takže jsem byl dokonale spontánní a uvolněný. Proto jsem čekal, že podobně dopadne i pohovor v Praze. Bohužel jsem se mýlil. Ten pohovor bylo mé asi nejhorší selhání. Ten den jsem vstával před 3h ráno (spal jsem asi 3 hodiny), absolvoval jsem skoro pětihodinovou cestu vlakem a byl jsem psychicky docela rozhozený. O tu práci mi hodně šlo (neměl jsem žádný plán B) a byl jsem značně nervózní. Za to co jsem tam tehdy předvedl bych si nejraději dal pár facek. Teď se tomu ale už jenom směju a beru to jako poučení. Samozřejmě že jsem tu práci nedostal :)

Začal jsem tedy přemýšlet „co dál dělat“. Rozhodl jsem se tedy prohloubit mé znalosti Javy a hlavně Javy pro weby. Bohužel se velmi silně projevil můj zlozvyk odkládání věcí na poslední chvíli. Nějak jsem to moc neřešil a postupoval jsem docela pomalu. Díky tomu, že všude kolem vládla krize, nebylo volných moc pracovních míst, které by mě zaujaly. V moravskoslezském kraji to bylo hodně blbé a dokonce i v Praze se počet míst znatelně snížil. Abych to uvedl na pravou míru, práce bylo a je všude plno, jenom převládala poptávka po senior programátorech. Firmy nechtěly v tom období investovat čas ani peníze do zaučování juniorů.

Tohle bylo pro mě rozhodující období. Bylo mi jasné, že mě čeká stěhování do Prahy, ale strach a lenost mě od toho odrazovala. Proto jsem v té době dělal vše a zároveň nic…no prostě jsem váhal a nevěděl co dál dělat :)

Co se dělo na pozadí?

Zatím jsem zde zmiňoval jen události týkající se práce. I přesto že se tam dělo mnoho změn, největší změny se děly v jiné oblasti. Již koncem roku 2008 jsem plánoval, že budu pracovat na mé schopnosti komunikace s lidmi. Bylo to pro mě něco jiného, chtěl jsem se změnit. Jako introvert sedící většinu času u počítače jsem byl v komunikaci s ostatníma docela nejistý a měl jsem dost velké mezery. Shodou okolností jsem začal v té době pozorovat velké změny u mého „starého“ kamaráda Michala. S tím jsem se vídal pravidelně, ale naše diskuze se týkaly většinou počítačů (já programátor, on grafik). Rozuměli jsme si nejen díky podobným zájmům, ale také proto, že jsme si byli v některých vlastnostech dost podobní. Minulý rok se začal věnovat síťovému marketingu a osobnímu rozvoji a já jsem začal pozorovat tu proměnu. Z počátku jsem se obával, že ho pomalu ztrácím, protože mi jeho nový pohled na svět přišel divný. Najednou byl strašně pozitivní, nadšený a plný plánů a cílů. To bylo pro mě tehdy nezvyklé.

Nicméně jsem se nenechal odradit a zkusil jsem to pochopit. V té době mi Michal poslal dokument s tajemným názvem Tajemství :) Dříve jsem se podobným věcem vyhýbal a dokonce je odsuzoval. Jenže mi to nedalo a řekl jsem si, že pokud to bude něco, s čím nesouhlasím, tak se stejně ovlivnit nenechám. Naštěstí jsem si dokument zhlédl. Díky němu jsem si uvědomil několik zásadních věcí a hlavně jsem změnil svůj pohled na svět. Ten dokument nastartoval mou motivaci k osobnímu rozvoji. Začal jsem číst různé knihy a pracoval jsem sám na sobě. Věděl jsem, že to funguje a že to má smysl. Viděl jsem totiž neustále ty pozitivní změny na Michalovi a to mě neustále hnalo kupředu. Od toho okamžiku jsem započal svou pouť za úspěchem (úspěch != peníze…o tom se někdy rozepíšu).

Stěhování do Prahy

V květnu už jsem začal konečně řešit situací s prací. Někdy v půlce května padlo konečné rozhodnutí – budu se stěhovat do Prahy a až tam budu bydlet, budu aktivněji shánět práci. Přede mnou byl velký úkol – najít si bydlení. Rozhodl jsem se, že nechci bydlet sám a že chci jít do nějakého podnájmu s někým. Nicméně jsem neznal v Praze nikoho, kdo by hledal spolubydlícího. Proto jsem se musel spolehnout na různé inzertní servery. Měl jsem opravdu vysoké nároky, ani ne tak na byt, jako spíše na spolubydlící. Ano, již od začátku jsem si přál bydlet s nějakou holkou. A to z mnoha důvodů. Taky jsem si přál, abychom si rozuměli. Nechtěl jsem totiž sdílet byt s „nějakou spolubydlící“, ale s kamarádkou. Ovšem holek co by si k sobě pustili nějakého kluka moc nebylo (ani se nedivím ;) ). Jednou jsem našel docela dobrou nabídku, ale když jsem s tou holkou mluvil po telefonu, můj šestý smysl mi říkal, ať od toho dám ruce pryč. Nelíbil se mi vůbec její přístup a raději jsem osobní prohlídku bytu odvolal. Asi den poté jsem našel další zajímavou nabídku. Když jsem té další holce volal, měl jsem úplně opačné pocity. Už z tónu hlasu jsem poznal, že je milá a můj šestý smysl svítil zeleně…signál pro to, abych do toho šel.

Za několik dní jsem si zajel do Prahy na osobní prohlídku bytu a hned jsem se domluvil, že od příštího měsíce se stěhuji. Byt sice nic moc, ale z holčiny jsem měl dobrý pocit. Jak se ukázalo, bylo to dobré rozhodnutí.

Do nového bytu jsem se nastěhoval 1. června. První dny byly docela kruté, přeci jen jsem byl zvyklý celý život žít u rodičů. Byla to ale pro mě výzva a já jsem se s ní velmi rád popral :) První dny byly ale taky zvláštní z jiného důvodu. Najednou jsem bydlel v jednom bytě s holkou, kterou jsem vůbec neznal. Nebudu nic zastírat, bylo to fakt divné :) Naštěstí s postupem času se situace neustále zlepšovala a nyní, po půl roce soužití, je Petra mou velmi dobrou kamarádkou. Měl jsem opravdu štěstí že jsem na ni narazil, protože si dobře rozumíme a v našem bytě tak vládne klid a pohoda. To je k nezaplacení, věřte mi ;)

Tak jsem si spokojeně žil v novém bytě a k plné spokojenosti mi chyběl jen nějaký ten peněžní příjem. Podporu v nezaměstnanosti nepočítám jako příjem, stěží to stačilo na zaplacení nájmu a jídla. Měl jsem sice něco našetřené, ale úspory se dost rychle ztenčovaly. Tehdy jsem si uvědomil, jak pitomé je žít bez pasivních příjmu. V momentě kdy přestanu aktivně pracovat nemám žádný příjem. Bylo to sice období, kdy jsem nemusel chodit do práce a měl jsem hodně času, ale to stresování se kvůli nedostatku peněz bylo nepříjemné. Nemohl jsem si pořádně to „volno“ užívat.

Snažil jsem se tedy aktivněji hledat práci. Dostal jsem se pouze na jediný pohovor u ČSOB a ten nevyšel. Situace začala být docela vážná v momentě, kdy mi skončila podpora v nezaměstnanosti, peněžní zásoby se blížily nule a já jsem pořád neměl žádnou práci. V té době jsem začal věřit že se to změní a že se na mě obrátí štěstí. Taky že jo. Náhodou jsem se přihlásil na lide.cz, jestli jsem tam náhodou neměl nějaké vzkazy. Když jsem se přihlásil, tak jsem si všiml několika mailu ve schránce od seznamu. Tu jsem nepoužíval a bohužel jsem ani neměl nastaveno žádné přesměrování pošty na mou hlavní schránku. Byly to tři nabídky práce (dvě z nich ze stejné společnosti, staré přes měsíc, o které jsem ale stejně neměl zájem). Byly to reakce na mé CV, které jsem umístil na sprace.cz. Nevěděl jsem totiž, že odpovědi budou směřovat na tento seznam mail. Jedna z nabídek byla velmi zajímavá. Naštěstí byla docela aktuální, což považuju za velkou náhodu. Tu schránku jsem totiž už několik měsíců nekontroloval.

Jednalo se o nabídku na pozici Java junior developer ve firmě Globus. To mě docela zaskočilo, čekal jsem nabídky z vyloženě IT firem. Nicméně nabídka vypadala lákavě tak jsem to zkusil. Vzal jsem si ponaučení z minulého pohovoru a snažil se být klidný. Šlo to těžko, protože tu práci jsem vážně potřeboval. Pohovor naštěstí dopadl dobře a byl jsem pozván na další kolo pohovoru, kde se otestují mé odborné znalosti. Toho jsem se docela obával, protože v dané oblasti jsem moc zkušeností a znalostí neměl. Vše dopadlo ale dobře a já jsem díky tomu od září měl práci. Dokonalé načasování a skvělá souhra náhod :)

Nová práce

Po půlroční „dovolené“ jsem se na práci dost těšil. Pevně jsem věřil, že bude mnohem lepší než ta předchozí a že se mi tam bude líbit. Jako obvykle se mé přání splnily :) Ze začátku to byl sice pořádný šok. Z IT firmy plné ajťáků a programátorů jsem přišel někam, kde jsou téměř všichni normální. Těžko se to popisuje, ale celé to prostředí je úplně jiné. Už jenom přítomnost žen byla něco nového. Ne že by v předchozím zaměstnání ženy nebyly….ale byl to ohrožený druh a většinou dobře schovaný :)

Mezi mé přednosti patří rychlé přizpůsobení novým podmínkám, takže jsem si brzo zvykl. Dnes po více než třech měsících musím říct, že jsem fakt spokojený. V nové práci mám konečně to, co nejvíce oceňuju – volnost. Práce z domova, pružná pracovní doba a hlavně možnost ovlivnit mnoho věcí. Mnoho rozhodnutí je na mně a můžu si vybrat způsob, jak některé problémy řešit. Takže krom volnosti nová práce přináší i velkou zodpovědnost. No a krom toho všeho tam chodím rád…je tam fajn kolektiv a je tam sranda. I přesto že můžu pracovat z domu do práce chodím rád (i když mi cesta do práce trvá hodinu). To se mi ještě nikdy nestalo :)

V čem jsem se zlepšil

Rok je dlouhá doba a já bych nedokázal tak dlouho zůstat stejný. Neustále se snažím zlepšovat v oblastech, které mi přijdou důležité, nebo jsem v nich zatím nezkušený. Začal bych asi tím, co jsem si loni předsevzal. Chtěl jsem zlepšit svou schopnost komunikovat s lidma. To se mi podařilo. Sice jsem stále introvert, ale sociální interakce mi už nečiní takové problémy jako dříve. V téhle oblasti se hodlám zlepšovat i nadále (vlastně až do konce života ;) ), takže jsem rád, že jsem získal nějaký ten základ.

Dále jsem si předsevzal zlepšení paměti. Tady ovšem úspěch není tak jednoznačný. Pozitivní je skutečnost, že mám dokonalou paměť, která nezapomíná. To je fakt a mám to ověřené. Pamatuji si všechno, co jsem kdy zažil. Trochu jsem to rozepsal v tomto článku. Problematická je tedy schopnost si vzpomínat a vybavovat si tyto informace. Chtěl bych tedy zapracovat více na metodách vzpomínání si a taky na tom, jakým způsobem budu nové informace do paměti ukládat.

Taky jsem zlepšil svůj pohled na svět. Neustále pracuji na své psychice a výsledky jsou neuvěřitelné. I přestože jsem býval vždy spíše optimista, tak nyní je to mnohem lepší. Naprostou většinu času jsem teď šťastný bez ohledu na vnější vlivy. Dříve mě třeba zkazilo náladu, když bylo venku hnusně. Tomu se dnes už jenom směju, takové maličkosti mě dnes nemůžou rozhodit :) Zvláštní je pozorovat, jak se s rostoucím štěstím a radostí začíná člověku více dařit. Od doby co jsem šťastný je život mnohem jednodušší…a hlavně zábavnější :) Pokud jsem tohle dokázal během několika měsíců, těším se co mě čeká v následujících letech.

Po duchovní stránce jsem neuvěřitelně moc vyrostl. Jak je to ale s fyzickou stránkou? Bohužel už to není taková sláva. Když jsem se přestěhoval do Prahy, tak jsem zavedl pravidelné běhání v nedalekém lese. Běhal jsem pravidelně 3x týdně. Po asi dvou měsících pravidelného běhu jsem pocítil velké zlepšení ve své kondici. Nebyl jsem tak unavený a byl jsem plný energie. Nicméně s nástupem do práce v záři jsem s běháním přestal. Domů jsem chodil pozdě k večeru a to už se mi běhat nechtělo. To bych chtěl na příští rok změnit a začít se věnovat opět nějakému sportu. Jako první začnu pravidelně navštěvovat posilovnu a v létě k tomu možná přidám i ten běh.

O dost horší je to ale s mým zlozvykem vše odkládat a „flákat“ se. Což jde docela snadno, když je tolik míst kde se dá zabít čas (facebook, twitter, youtube, GReader…). Jak tedy dokážu přes to flákání se něco dělat? Naštěstí dokážu pracovat a myslet opravdu velmi rychle, ale jen po určitou dobu. Pak jde má soustředěnost zase pryč. Takže cíl na další rok je zlepšit svou soustředěnost. Pokud se dokážu soustředit delší dobu a nenechám se rozptylovat blbostma, budu nadprůměrně produktivní. A to už je lákavá vidina :) A to nejen v práci, ale ve všem co dělám.

Taky jsem pokročil ve svém finančním vzdělání. Začal jsem se o finance více zajímat. Třeba s investováním jsem chtěl začít už v roce 2008, ale tím jak jsem to odkládal jsem začal teprve někdy začátkem tohoto roku. Zatím jsem zkoušel investovat do akcií. Zatím jen opravdu malé částky. V následujícím roce bych se investování chtěl věnovat více a rád bych našel nějaké výhodné investice.

Krátké shrnutí na závěr

Tento článek je delší než jsem původně zamýšlel. Během psaní jsem ho často upravoval, proto bude asi docela chaotický. Takové dlouhé články jsou nad mé síly :) Bohužel jsem si nevzpomněl na všechno důležité, co se tento rok stalo. Bylo toho mnohem více. Tento rok byl pro mě hodně převratný (stěhování se do Prahy, osobní rozvoj, nová práce). Stejně mi ale ten rok přišel jako takový studijní, naučil jsem se hodně věcí, ale ještě dlouhou dobu se budu snažit tyto nové znalosti uplatnit v praxi. Na to se těším. Příští rok bude ještě mnohem lepší :)

Na co se můžete tedy těšit v příštím roce? Chtěl bych věnovat psaní článků více času, můžete tedy čekat více článků. Díky tomu, že v nové práci dělám na zajímavém projektu, budu častěji psát články o programování. Taky články o fotografování bych chtěl rozšířit. Ve fotografování se neustále zlepšuji a rád bych se s vámi podělil o nové zkušenosti. Možná se zde objeví i nějaké články o rozvoji osobnosti a financích. Uvidíme, jestli se na to budu cítit :)

Příští rok bude tedy opravdu zajímavý a je tedy na co se těšit :)

Další články zde na webu: