Tímto článkem bych rád zahájil novou tradici – psaní článků na konci roku, které shrnují události v daném roce. Nepředpokládám, že by to mohlo někoho zajímat, proto tyhle články vznikají spíše pro mou potřebu. V budoucnu si určitě rád připomenu některé střípky z minulosti a právě tyto roční resumé jsou pro to ideální. Nebudu to dále okecávat a raději začnu.
Začátek roku
Už ze začátku roku jsem věděl, že tento rok bude pro mně přelomový. Maturita byla za mnou, dokončoval jsem poslední zkoušky a zápočty na Ostravské univerzitě ( první semestr aplikované informatiky) a konečně jsem ukončil svou brigádu roznášení letáku (dělal jsem to 5 let). Koncem roku 2007 jsem úspěšně prošel přijímacím pohovorem na pozici programátora ve firmě TietoEnator (dnes už jenom Tieto) a můj počáteční plán byl takový, že budu během práce ještě studovat vysokou školu. O své budoucnosti jsem nijak hlouběji nepřemýšlel a nechal jsem se jen vést osudem.
Když jsem nastupoval 1. února jako C++ programátor, zažíval jsem krušné chvíle. Do té doby jsem většinou programoval metodou copy&paste a mé analytické schopnosti se také blížily nule. Mé ego trpělo, protože jsem byl zvyklý být nejlepší programátor (zvlášť na střední škole) a najednou se ocitám v roli obyčejné nuly. To byl vynikající podnět pro mou lenost, jak se sebou začít něco dělat. Musel jsem se začít učit C++, Symbian a Javu. Bylo toho z počátku hodně a byly chvíle, kdy jsem to chtěl vzdát. Naštěstí jsem tyto počáteční problémy překonal a po několika týdnech školení jsem byl schopen začít plnit jednotlivé úlohy. V tomto období jsem stále doufal, že se naučím programovat perfektně v C++ a později se vrhnu na tvorbu her v tomto jazyce. S Javou jsem neměl takové zkušenosti jako mám teď a navíc jsem vůči ni měl určitý odpor.
Zajímavé taky byly v začátcích mé zkušenosti s angličtinou. Všechna komunikace se zákazníkem totiž probíhala pouze anglicky – písemně a díky telekonferencím taky ústně. V začátcích jsem hodně tápal a trvalo mi dlouho, než jsem dal dohromady nějaký ten anglicky psaný mejl. Mluvené angličtině jsem vůbec nerozuměl a když v komunikaci padlo mé jméno, zmohl jsem se pouze na „oukej“ 
Firma nabízela kurzy angličtiny, ale tam jsem byl pouze jednou. Nějak mě ta forma výuky nezaujala a proto jsem se raději učil sám.
Vzhledem k tomu, že pro mně práce nekončila skončením pracovní doby, ale dobou kdy usínám, neměl jsem moc času na studium. V druhém semestru jsem nenavštívil ani jednu přednášku a začal jsem vážně přemýšlet o smyslu studia na vysoké škole. Bohužel se nedostatek času projevil i v ostatních částech mého života. Začal jsem zanedbávat svůj koníček – focení a bohužel jsem taky začal omezovat kontakty s mými přáteli.
Letní období
Začátkem léta jsem se dočkal své první týdenní dovolené. Ten týden byl pro mně moc důležitý – díky němu jsem měl dost času na přemýšlení. Tehdy jsem objevil super blog – Cayman Islander’s blog, díky kterému jsem si uvědomil spoustu věcí. Hlavně jsem si uvědomil, že nemám žádný sen, za kterým bych mohl jít. To znamená, že jsem bloudil životem jen tak, bez cíle. Taky jsem začal přemýšlet o mém současném životě. Nelíbilo se mi, že ráno jdu do práce, tam si odsedím 8 (a více) hodin, a pak se k večeru vracím domů bez energie a bez chuti cokoliv dělat. Styl života „z práce do práce“ se mi nelíbí, proto jsem začal přemýšlet o možnostech, jak se z toho dostat.
Nakonec jsem se rozhodl pro tuto cestu: stanu se profesionálem v určité oblasti, začnu na sobě pracovat, omezím svou lenost a budu více přemýšlet nad radami zkušenějších a chytřejších lidí. Když jsem přemýšlel nad tím, které oblasti bych se chtěl zabývat nejvíce, nakonec jsem došel k tomu, že chci zůstat u programování. Už ani nevím jak, ale nějak jsem začal experimentovat s Javou a zjistil jsem, že mi vyhovuje mnohem více než C++. Volba byla tedy jasná – stanu se profesionálním Java programátorem.
Mým snem od té doby je zařídit si život tak, abych nemusel pracovat každý den v roce, ale jen tehdy, kdy budu chtít. Navíc chci dělat takovou práci, která mě bude bavit a na kterou budu pyšný. Pro někoho prkotina, ale pro mně je to celkem výzva. Jako příklad si beru Caymana, který mi dodal onu počáteční motivaci a svými články tuto motivaci neustále udržuje
Někdy touto dobou se připojil k našemu týmu (v práci) Tomáš, který jak jsem později zjistil, má hodně podobné názory a cíle jako já. Kromě toho, že jsme se shodli na tom, že Java je best 
, tak jsme se taky shodli na tom, že nechceme trávit celý život jen v práci a už vůbec ne v práci, která nás nebaví. Během debat nad tím, co s tím dělat bylo vypito spousta piv, ale nakonec jsme stejně nic geniálního nevymysleli Oba jsme tehdy chtěli dát výpověď, ale já jsem to nakonec odložil. Chtěl jsem dělat Java programátora a s Javou jsem neměl skoro žádné zkušenosti. Proto jsem se rozhodl, že v práci zůstanu alespoň rok. Tomáš na nic nečekal, a brzo tu výpověď podal, což jsem mu tak trochu záviděl
V této době jsem se taky konečně rozhodl skončit se školou. Nic mi nepřinášela a většina předmětů pro mně byla nezajímavá. Taky jsem začal nosit brýle a úspěšně dokončil autoškolu.
Velká dovolená
Na velkou dovolenou, která byla naplánována na léto jsem původně chtěl jet s kamarádem Michalem k moři. Bohužel se vyskytlo několik problémů, díky kterým jsme museli akci moře zrušit. Díky tomu, že jsem ušetřil peníze na dovolené, rozhodl jsem si tedy koupit nový notebook. Docela jsem váhal, jestli dělám dobře, nicméně čas ukázal, že to bylo správné rozhodnutí a dobře investované peníze. Na poslední chvíli jsme ještě přemýšleli, co s dovolenou. Po dlouhém přemýšlení nás nějak napadlo, že by bylo zajímavé zajet si do lázní. A taky se taky stalo
O této dovolené jsem začal přemýšlet nad tím, na jakém projektu začnu pracovat, abych se měl čím prezentovat při hledání práce jako Javista. Tehdy jsem trpěl nedostatkem fantazie, tak jsem se rozhodl pro nějaký program na tagování fotek. Začal jsem tím, že jsem si začal dělat knihovnu na snadnou lokalizaci aplikace. Knihovnu jsem nakonec uvolnil jako open source.
Programování her jsem úplně zavrhl, protože mi k tomu chybí základní matematické dovednosti a taky čas. Uvědomil jsem si, že mě bude bavit více dělat programy než hry.
Konec roku
Později jsem konečně vylepšil svou fantazii a začal jsem přemýšlet nad lepším projektem – stahovačem souborů z rapidshare. Začal jsem na něm pracovat a musím říct, že to byl dobrý nápad. I přestože jsem ten projekt ještě nedokončil, naučil jsem se na něm spoustu nových věcí. Bohužel času a nálady na ten projekt bylo velmi málo. Z práce jsem se vracel k večeru a po 8 hodinách opravováním chyb v práci jsem byl psychicky vyčerpaný na to, abych ještě něco vymýšlel. Proto jsem už většinou jen sedl ke kompu a surfoval na netu.
Čím dál tím více jsem si začínal uvědomovat, že potřebuju změnu. Bohužel mé vyhlídky krutě ohrozila finanční krize, která silně omezila počet pracovních nabídek, které mně zajímají. Vzdal jsem se tedy představy, že najdu zajímavou práci v okolí mého bydliště a začal jsem přemýšlet o stěhování se do Prahy. Tam se počet zajímavých nabídek drží na přijatelné hladině. V tomto období taky padlo konečné rozhodnutí – podat výpověď. Podal jsem ji v průběhu prosince, takže v práci zůstanu do konce února. Odpracovaných tedy budu mít nějakých 13 měsíců.
Ke konci roku jsou mé znalosti o hodně dál, než na začátku roku. Znalosti C++ a Symbianu jsem moc neprohluboval (protože mě to nebaví), ale například mé znalosti Javy se zlepšily o pořádný kus. Ještě relativně nedávno jsem o objektově orientovaném programování neměl ani páru, dnes používám (ne vždy úspěšně) návrhové vzory a dokážu si sám navrhnout jednoduchou architekturu aplikace. Má angličtina se taky hodně zlepšila. Jak jsem již uvedl v začátku, měl jsem s ní velké problémy. Díky každodennímu využití angličtiny jsem se i bez většího studia dostal do stavu, kdy dokážu na základní úrovni komunikovat anglicky. I když to není úplně plynulá komunikace (plynule nekomunikuju snad ani česky ), tak dokážu říct co chci a občas i dokážu pochopit, co po mně chtějí ostatní
Shrnutí
Jak jsem už psal v úvodu, tento rok pro mně byl hodně důležitý. Naučil jsem se spoustu nových věcí a přehodnotil některé své názory. Uvědomil jsem si cenu svého času a naučil se o věcech více přemýšlet. Vytyčil jsem si nějaký svůj sen, za kterým můžu jít. Když se zpětně ohlédnu nad tímto rokem, tak jsem spokojený se vším, co jsem udělal i neudělal a žádného rozhodnutí nelituju.
Předsevzetí do dalšího roku
Určitě jako hlavní úkol do příštího roku je najít si práci, která mě bude bavit a uživí mně. Pokud bude práce někde daleko (třeba v Praze), tak bych si taky chtěl najít nějaké slušné bydlení. Taky bych chtěl dokončit svůj současný projekt a začít se učit databáze a Java EE. Kromě zlepšování svých technických znalostí bych se chtěl taky zaměřit na zlepšení své paměti (která je momentálně mizerná) a taky na zlepšení mého sociálního chování. Jako asociální introvert se moc daleko nedostanu
A co vy? Jaký pro vás byl tento rok? Jste s nim spokojení, nebo byste něco udělali jinak? A co příští rok, dáváte si vůbec nějaké předsevzetí?
Pěkně napsané. Tohle bych nezvládl – myslím, napsat to. Pamatovat si co jsem dělal celý rok nezvládám. Není to pro mě důležité, důležité je pamatovat si, co jsem se naučil. Vypadá to ale pěkně takhle sepsané.
Sám si předsevzetí nedávám. Když chci něco změnit, snažím se průběžně… většinou marně. Zpravidla si totiž něco vymyslím a události, které následují to změní.
A spokojený nejsem. A nikdy nebudu. Nejsem člověk, který by někdy dokázal být spokojený – ať udělám cokoliv, vždycky vím, že je hodně co zlepšovat. A dokud bude co zlepšovat, nemůžu být spokojený s výsledkem (ať už je to aplikace nebo život).
Díky
Abych pravdu řekl, tak si taky nepamatuju všechny události z toho roku. Určitě jsem na hodně zapomněl.
To co jsi napsal s tou nespokojeností, tomu dobře rozumím. Taky jsem přemýšlel podobně – byl jsem se sebou pořád nespokojený. Stačilo se ale začít dívat na svět z trošku jiné perspektivy a hned je všechno lepší.
Nejtěžším bodem toho všeho bylo přijmutí faktu, že nikdo ani nic není dokonalé (to mi dalo zabrat než jsem si to připustil)
Díky to mu se snažím žít a programovat nejlépe, jak to dokážu. Když potom zjistím, že je ještě hodně co zlepšovat, přijmu to jako fakt a mám radost z toho, co jsem už dokázal.
Dokonce se už ani netrápím tím, že něco poseru. Díky tomu totiž můžu analyzovat co jsem udělal špatně a v budoucnu se z chyb poučit.
Stačila jen malá změna pohledu a hned je život příjemnější
To co si napsal… všechno to vím, chápu a umím. Ale představ si, že jediný rozdíl mezi Tebou a mnou je ten, že je mi vlastní spokojenost v místech, kam slunce nesvítí a naopak mám rád pokud možno dobře udělanou práci.
Jinými slovy, je mi fuk jak moc jsem nasranej, podstatné pro mě je, že vím kde jsem udělal chyby a můžu je odstranit a příště neudělat.
Tak to vypadá, že jsi dokonalý zaměstnanec
Mít nějaký podnik, tak hledám přesně lidi jako jsi Ty 
Dokonalý zaměstnanec nebudu ani zdaleka. Na to, abych byl dobrý zaměstnanec musím ještě hodně zlepšit své mizerné znalosti
Ale práce mě baví 
Pěkné, něco takového plánuji taky na mém blogu, takové shrnutí a cíle na další rok
No nebudu zde rozepisovat co jsem kdy dělal – také něco takového na blogu ještě zveřejním
. Osobně také sepisuji vždy takovéto retrospektivy za nějaké období. Je jasné, že to asi bude zajímat poměrně málo lidí, ale také to píšu zejména pro sebe – snadno pak člověk dohledá kdy co dělal, čemu se věnoval, atd. – a já mám rád takovýto přehled a pohled zpět na svou cestu životem 
.
Takže chválím formu článku (např. ono odkazování na minulé články
) a hlavně obsah – v tomto jediném článku člověk vidí tvoji cestu a odvedenou práci – jak vně tebe, tak přímo na Tobě. Jen tak dál a přeji hodně štěstí a výdrže.
Codeas: tak snad se ti bude na ty události v roce vzpomínat lépe než mi…zápasil jsem s tím celkem dlouho
Přemek: Díky za povzbuzující slova
Čím víc lidí to napíše, tím lépe. Ono se to dobře čte
Pěkně si to sepsal, máš za sebou kus práce na svém osobním rozvoji, gratuluji ;o)
BTW – ještě se ti ozvu jak s tou Prahou ;o) asi mejl komunikace bude ideální, zatím a Happy N-Year! xD
Flip: Díky
Chtěl jsem se Ti už ozvat, ale pak jsem si uvědomil, že ještě vůbec nevím, jak to s tou Prahou bude…kdy a jestli vůbec se to bude konat. Tak ještě musím trošku utřídit myšlenky 
Tobě taky šťastný nový rok