Dadajax’s weblog

Miluji focení a mám rád metadata…aneb data která popisují jiná data. To znamená, že třeba u fotek chci mít vyplněny všechny doplňující informace. EXIF data (nastavení foťáku při pořízení snímku) vyplňuje foťák. Dále používám tagování fotek dle obsahu. Rád označuji klíčovými slovy osoby, které se na fotkách nacházejí (samozřejmě jen ty osoby, které jsou mi  blízké). To bohužel musím stále dělat automaticky (i když mám pocit, že třeba Picasa už umí rozeznávat obličeje a fotky automaticky tagovat). Poslední údaj, který bych u fotek rád měl k dispozici je údaj o místu, kde byla fotka pořízena. Nemyslím jen popis místa, jako třeba „Praha“, ale přesné souřadnice místa. Bohužel se mi nikdy nechtělo ke každé jednotlivé fotce tyto údaje vyplňovat. Je to docela zdlouhavý proces. Proto jsem tyto údaje vkládal jen do fotek určených pro prezentaci na Flickru.

Proto jsem přemýšlel, jak přiřazovat k fotkám pozici bez námahy. Jedna možnost byla pořídit si nějaký speciální přístroj (GPS logger), který by po zapnutí zaznamenával informace o trase do souboru. Jenže to nemělo takovou prioritu, abych kvůli tomu zbytečně utrácel. Včera jsem si uvědomil, že firemní Nokia E52 má GPS modul a díky systému S60 by měly existovat nějaké aplikace, které by dokázaly GPS loggery nahradit. Chvíli jsem hledal a z těch free variant mě nejvíce zaujala aplikace Pygpslog. Jediný problém je ten, že je napsaná v Pythonu. To znamená, že do telefonu musíte nainstalovat Python (a nějaké další knihovny) a navíc instalační soubory podepsat (díky stupidnímu přístupu Nokie, kdy kvůli bezpečnosti nejdou instalovat aplikace bez podpisu).

Postup pro instalaci naleznete zde. Není to nic obtížného, jen je to díky podepisování instalačních souborů docela zdlouhavé. Stáhněte tedy všechny potřebné soubory, nechte je podepsat třeba na této stránce a poté vše nainstalujte.

Po spuštění aplikace na vás vyskočí okno s nastavením. Moc možností tam není, ale osobně mi nic nechybí. Ovládání je potom velmi jednoduché. Když zvolíte položku Start, začne se ukládat informace o vaší poloze do vybraného souboru. Doporučuji zvolit formát GPX. Jedná se totiž o rozšířený formát, který využívá mnoho jiných aplikací. Můžete si tak prohlídnout vaší trasu třeba v aplikaci Google Earth.

Když už máte vygenerovaný GPX soubor obsahující informace o vašem výletu, není už obtížné hromadně přiřadit informace o poloze k fotkám z daného výletu. K synchronizaci se používá čas kdy byly jednotlivé fotky vyfoceny. Proto je lepší předem zjistit, jestli se časy ve foťáku a telefonu (nebo GPS loggeru) shodují. Při přiřazování údajů o poloze si totiž program zjistí, na kterém místě jste se v daný čas nacházeli. To zjistí právě z toho GPX souboru. Hromadné přiřazování informací o poloze z GPX souboru dokáže třeba Zoner Photo Studio (mám verzi 10, nevím jestli to umí i starší verze).

Pokud tedy fotíte a máte nějaký S60 telefon s GPS modulem, doporučuji aplikaci Pygpslog vyzkoušet. Je to zdarma a určitě se to bude někdy v budoucnu hodit. Třeba prohlížení vašich fotek na mapě světa…to je docela příjemná možnost. Co vy na to?

Zdá se, že je v Praze nedostatek volných Java junior programátorů. Což je docela nepříjemné, protože zrovna hledáme do týmu jednoho šikovného Java developera. Pokud si myslíte, že máte co nabídnout, určitě vám doporučuju to u nás zkusit. O tom jak jsem v Globusu spokojen jsem se rozepsal v tomto článku a od té doby má spokojenost nijak neklesla Náplň práce je opravdu zajímavá a získáte skvělou příležitost jak se naučit spoustu nových věcí. A jako příjemný bonus je skvělý kolektiv…práce u nás není rozhodně nudná, o zábavu je postaráno

Pokud tedy znáte nějaké volné Java programátory z Prahy, prosím pošlete jim odkaz na tuto nabídku. Rádi bychom našli posilu do našeho týmu co nejdříve.

A na závěr uvedu „oficiální“ text nabídky práce:

Charakteristika pracovní činnosti:

Hlavní pracovní náplní je vývoj uživatelského rozhraní B2B systému na základě detailní analýzy požadované funkcionality. Dále pak realizace změn stávající funkcionality dle požadavků od uživatelů.

Kvalifikační a odborné předpoklady:

• VŠ/SŠ vzdělání technického směru
• praxi s vývojem v Java/J2EE
• pasivní znalost AJ
• týmového ducha, schopnost rychle se učit, myslet v souvislostech
• praxe 0-3 roky
• u absolventa potřebná zkušenost při škole

Globus Vám nabízí:

• motivační odměňování
• 13. mimořádnou mzdu
• pravidelné roční hodnocení spojené s aktualizací mzdy
• zvýhodněné mobilní volání
• stravenky, nápoje, možnost využití stravovacího zařízení na pracovišti
• podporu sportovní a relaxační činnosti
• zvýšený nárok na dovolenou (5 týdnů dovolené)
• odměnu při životním a pracovním výročí
• účast v interních vzdělávacích programech
• jistotu a perspektivu zaměstnání
• podporu jazykového vzdělávání

Další informace:

Místo výkonu práce: Praha 9 – Čakovice

Nástup:  podle dohody

Kontakt:

V případě, že Vás naše nabídka zaujala, pošlete prosím svůj strukturovaný životopis na adresu GLOBUS ČR, k.s., Kostelecká 822, 196 00 Praha 9 nebo na e-mail.: J.Dadik@globus.cz.

Tenhle článek vznikl jako výsledek mého dlouhodobého přemýšlení nad koupí nového foťáku. Když jsem měl GF1 v ruce poprvé, byl jsem okouzlen. Tehdy jsem o tom sepsal článek. Jenže jsem člověk nerozhodný a mé požadavky jsou mnohdy protichůdné. Navíc foťák není jedna z věcí, kterou bych střídal nějak často (dobrá, v roce 2007 jsem si koupil tři foťáky, ale to byla opravdu ojedinělá situace ), proto jsem se chtěl ujistit před koupi foťáku, jestli je to opravdu to, co chci. Po krátkém vyzkoušení GF1 jsem měl nutkání vyměnit ho za mou digitální zrcadlovku Canon EOS 350D a používat tak tedy tento Panasonic jako hlavní foťák. Přemýšlel jsem nad tím dlouho, ale rozhodl jsem se zůstat u plnohodnotné zrcadlovky. Pokud by tedy někdo řešil podobné dilema, může se inspirovat mými poznatky. Nejlepší asi bude, když uvedu důvody v bodech. Tak tedy:

• Absence hledáčku. Ano, dalo by se na to zvyknout, ale po několika letech focení se zrcadlovkou jsem si focení přes hledáček oblíbil a nedám na něj dopustit. Jsou sice chvíle, kdy bych raději použil focení přes displej, ale není to zas tak často. GF1 sice nabízí možnost nasadit externí elektronický hledáček, ale má to několik vad. Je hodně drahý, jeho rozlišení není zrovna nejlepší a co mě vadí asi nejvíc je provedení. Co jsem tak četl, tak hledáček nedrží na foťáku moc pevně. Hlavně při vyndávání a schovávání foťáku do brašny je potom snadné ho ztratit.
• Horší ergonomie. Moje třistapadesátka je sice docela malá, ale díky gripu se drží docela pohodlně. Takže při focení se nemusím bát, že by mi nějak spadla nebo že by se mi fotilo nepohodlně. U GF1 jsem si jistý vůbec nebyl a foťák se držel docela nepohodlně. Asi by se na to dalo částečně zvyknout, ale ani potom by to nebylo úplně ideální. Hold je to daň za kompaktnost.
• Více šumu na fotkách. Panasonic GF1 má menší snímač než Canon a z toho vyplývá také horší kvalita při vyšších citlivostech. Jelikož často používám nejvyšší citlivosti a nemusím řešit šum, cítil bych se s GF1 trochu omezený. Částečně se dá zlepšit kvalita výstupu focením do RAW, ale i tak je to o dost horší než u klasických zrcadlovek. U GF1 bych jako maximální citlivost používal ISO 800, ale i u této citlivosti se v obraze objevuje docela rušivý šum. Nejvíce mi vadí ta struktura šumu. U mého Canonu šum není tak moc rušivý, u Panasonicu je navíc dost rušivý a hlavně fotky potom ztrácejí na barevnosti a vypadají špatně.
• Horší dynamický rozsah. Kromě šumu přináší menší snímač i další nevýhodu – horší dynamický rozsah. To znamená horší výsledky při focení kontrastních scén. Zachytit potom kontrastní scény správně je mnohem obtížnější.
• Absence automatického natáčení fotek. Pokud na GF1 nasadíte nestabilizovaný objektiv, foťák nebude fotky automaticky natáčet podle orientace foťáku. To znamená, že každou fotku focenou na výšku budete muset ručně otáčet v počítači. Může se to zdát jako drobnost, ale je to dost otravné. Náš první rodinný foťák (nějaký starý Olympus) to neuměl a byla otrava fotky narovnávat. Znám se a vím že tohle by mi hodně vadilo.
• S objektivem 14-45mm je foťák už docela velký a ne moc kompaktní. Naopak pevná dvacítka je sice super, ale na můj vkus moc dlouhá. Kdyby byla možnost pořídit třeba pevnou čtrnáctku, bylo by to super. Mám rád širší ohniska a pevná dvacítka by se úplně nehodila k mému stylu focení.

To jsou zásadní problémy, které mě od koupi GF1 odradily. To ale neznamená, že je GF1 špatný foťák. Abych pravdu řekl tak se mi moc líbí. Líbí se mi ta kompaktnost a široká škála využití. Možnost natáčet HD videa s malou hloubkou ostrosti taky není k zahození. Kdybych jel na nějakou dlouhou cestu, tak bych si asi zvolil právě Panasonic GF1. Jako cestovní foťák je totiž GF1 perfektní. Nezabere moc místa, není moc těžký, kvalita fotek je dost dobrá a hlavně není nijak extrémně drahý.

Jako hlavní foťák si tedy ponechám klasickou zrcadlovku a v případě, že mě někdy bude čekat nějaký velký výlet, kde nebude focení hlavní prioritou, GF1 (nebo jeho nástupce) si pořídím. Na každodenní nošení to ale moc ideální není.

No a na závěr bych ještě rád poukázal na novinku od Samsungu s označením NX10. Samsung NX10 se docela podobá Panasonicu G(H)1, ale má větší snímač. Konkrétně o velikosti APS-C, tedy stejně velký jako většina zrcadlovek. Sice není tak malý jako GF1, ale pro někoho to může být zajímavá volba.

Tak tu máme zase další Silvestr. Pokud rádi fotíte a máte rádi ohňostroje, doporučuji využít dnešek pro focení Focení ohňostrojů by Vám měly usnadnit mé dva starší články.

V tomto článku se dočtete jak fotit hlavně bez stativu a tento článek zase popisuje postupy pro focení se stativem. Doporučuji přečíst si oba

Půjdete dnes fotit ohňostroje? Máte nějaké své tipy pro lepší focení? Nezapomeňte se podělit o své zkušenosti a pochlubte se svými úlovky v komentářích pod článkem

Rok 2009 se velmi rychle schyluje ke konci a mě čeká opět malá retrospektiva, aneb článek shrnující události tohoto roku. Tuto tradici jsem začal loni tímto článkem a hodlám v ni pokračovat i nadále. Opět musím upozornit, že článek je psán spíše pro mé potřeby. Pokud vás ale zajímá co mi tento rok přinesl, klidně pokračujte ve čtení. Pojďme tedy na to

Celý článek..

V mých fotografických začátcích jsem používal kompaktní foťáky (Panasonic FX3 a FZ8). Jak jistě víte, kompaktní foťáky produkují docela dost šumu. Šum roste se zvyšující se citlivostí. To znamená, že čím větší ISO použijete, tím bude ve fotce více šumu. Za dobu, co jsem fotil těmito kompakty jsem si vypěstoval docela velký strach z digitálního šumu. Můj strach ze šumu podporovaly také stovky lidí v různých diskuzích, kde řešili šum na fotkách recenzovaných foťáku. Šum samozřejmě hledali ve stoprocentním výřezu fotky a samozřejmě ho také našli. Díky těmto zkutečnostem jsem býval vždy dost opatrný na nastavenou citlivost. Vždy když jsem použil vyšší citlivost, obával jsem se, že tam bude moc šumu a že fotka nebude dobrá. Hleděl jsem spíše na technickou kvalitu fotky než na její „uměleckou“ kvalitu. Se zrcadlovkou již fotím něco málo přes tři roky a můj názor na šum se rapidně změnil. Jak to tedy vnímám dnes?

Celý článek..

Zveřejním zde inzerát mé kamarádky, je to výhodná nabídka. Viz citace:

Prodám notebook HP Compaq 610 NX540EA#AKB. Procesor Intel Celeron 560, 2GB RAM, 160GB pevný disk. Displej je širokoúhlý 15,6″ LED HD s technologií BrightView (1 366×768) vhodný i pro sledování filmů. Dále má notebook WiFi kartu, DVD mechaniku, web kameru, bluetooth, čtečku paměťových karet, mikrofon a reproduktory. Lithium-Ion baterie 6 článků, 47Wh. Rozměry jsou 372mm x 254mm x 32 mm a hmotnost 2,5Kg. Na notebooku jsou instalovány Windows Vista Basic v češtině.

Notebook jsem vyhrála v soutěži a nikdy nebyl používán, ani nebyl zapnutý. Jen jsem po přijetí balíku zkontrolovala obsah krabice, jestli něco nechybí. Takže je ve výborném stavu. Vše pěkně zabaleno tak jak to přišlo. Záruka je 12 měsíců a platí od 16.9.2009.

Česká recenze je na adrese http://notebook.cz/clanky/recenze-notebook/2009/hp-compaq-610

Cena: 8 499Kč

Pokud máte o notebook zájem, pište na dadajax [zavináč] gmail.com

Letos jsem se přestěhoval do Prahy a se změnou bydliště se mi vyskytl problém – najít si novou zubařku. Dlouho jsem to odkládal, nicméně problémy se zuby mě donutily proces hledání trochu urychlit a začít se porozhlížet po internetu na to,  jaké mám vlastně možnosti. Bohužel mě zklamal nedostatek informací na internetu. Čekal jsem, že se hodně lidí podělí se svými zkušenostmi se zubaři. Opak je bohužel pravdou. Proto jsem vybíral jen ty ordinace, které se mi zdály dle informací na jejich webových stránkách nejkvalitnější. Jak už je patrné z nadpisu, vybral jsem si zubní centrum Dentissimo. Pokud budete ve stejné situaci jako já nedávno a budete hledat zubaře v Praze, snad vám mé zkušenosti s touto ordinací pomůžou.

Měl bych asi začít informací o cenách. Dentissimo totiž nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami a proto si musíte veškerou péči hradit sami. To zmiňují na jejich webu a ještě vám to připomenou při prvním objednání. Ze začátku jsem kvůli tomu dost váhal. Nevěděl jsem totiž, jestli za ty peníze dostanu opravdu kvalitní péči. Nakonec jsem to tedy riskl s tím, že pokud nebudu po první návštěvě spokojen, půjdu potom jinam. Naštěstí to nebylo potřeba

Při první návštěvě není třeba sebou brát žádnou dokumentaci od předchozího zubaře. Udělají vám kompletní vstupní prohlídku a potom se s vámi domluví na dalších krocích. Součástí vstupní prohlídky je také rentgen, takže neuniknou ani ty nejskrytější kazy

V Dentissimu jsou dvě ordinace a pracuje tam tedy několik specialistů. Mě ošetřuje paní doktorka Růžena Votřelová, takže všechny mé zkušenosti vycházejí z její práce. Jak jsou na tom ostatní zubaři už bohužel neřeknu.

Při první návštěvě mě překvapil věk paní doktorky, byla totiž už od pohledu mladá, což v porovnání s mými předchozími zubařkami (něco kolem padesátky) bylo docela překvapení. Zároveň jsem ale trochu pochyboval o jejích zkušenostech a praxi. Tyto pochyby ovšem opadly už během vstupní prohlídky a při dalších návštěvách jsem se ujistil, že odvádí vynikající práci a není se čeho bát. Proti ní mi přijde má předchozí zubařka jako totální amatér. Je hodně uklidňující když vidíte, že ví co dělá a že si dává na výsledku záležet. Svou práci dělá pečlivě a je to znát. Potěšilo mě, že dotazy zodpovídá nejen ochotně, ale taky to umí vysvětlit tak, že to pochopí i člověk, který o zubech vůbec nic neví A abych nezapomněl…ošetření je bezbolestné. Injekci dostanete automaticky a zákrok pak vůbec necítíte. Takže žádné mučení se zde nekoná a není tedy třeba mít před návštěvou obavy

Stojí to za to?

Za sebe musím říct, že absolutně ano. Jsem rád, že jsem se nenechal odradit vyššími poplatky, protože za tak kvalitní péči to opravdu není moc. Když si spočtete náklady za materiál potřebný k opravě zubu, moc peněz už nezbude. Proto si myslím, že ty ceny opravdu nejsou přehnané a pokud hledáte profesionální zubní péči, můžu s radostí Dentissimo doporučit. Zuby máme jen jedny (teda dvoje, ale ty první nepočítám ) a podle mého názoru se na zdraví opravu nevyplatí šetřit.

Pokud používáte k buildování většího Java projektu Ant, je možné, že jste se setkali s chybou typu „Java heap space“. Nejjednodušší řešení je přidat do enviroment variables ANT_OPTS, do které nastavite minimální a maximální heap size. Ve Windows stačí jen zavolat z příkazové řádky toto:

set ANT_OPTS=-Xms512m -Xmx512m

Velikost paměti si zamozřejmě můžete přizpůsobit podle potřeb.

Nedávno jsem od jednoho čtenáře blogu dostal dotaz. Se svolením autora budu citovat: „Jak vypadá konkrétní práce programátora? Nemám totiž vůbec ponětí. Dostaneš nějaké zadání a určený čas k vyřešení? Nebo se sejde parta programátorů, rozeberou si úkoly a pracují ve skupinkách? Můžeš mi popsat nějakou konkrétní práci, kterou jsi někde dostal?“

Tento dotaz mi přijde opravdu zajímavý, hlavně proto, že jsem si podobné otázky kladl před tím, než jsem nastoupil do své první práce. Mou odpověď bohužel negativně ovlivní několik faktorů. Za prvé jsem nyní teprve v druhém zaměstnání, tudíž nemám moc praktických zkušeností jak to chodí jinde. Díky tomu bude moje odpověď dost ovlivněna tím, co jsem zažil, nebo co jsem se doslechl od známých. Druhý faktor je ten, že o předchozím zaměstnání toho nemůžu moc říct. Budu se ale snažit odpovědět alespoň abstraktně, takže snad nějaké poznatky pomůžou. Tak tedy hurá na to, v následujících řádcích se dočtete co to ti programátoři vlastně dělají.

Celý článek..

Pokud pracujete ve Windows s příkazovou řádkou, určitě jste si všimli docela zdlouhavého postupu pro kopírování textu z konzole. Musíte kliknout do příkazové řádky pravým tlačítkem, zvolit označit a poté označit kurzorem text. Zkopírování se provede pravým tlačítkem. Docela opruz.

Nedávno jsem ale čistě náhodou objevil způsob, jak si kopírování ulehčit. Stačí kliknout na titulek okna s příkazovou řádkou a vybrat Vlastnosti. V této nabídce zatrhněte Režim rychlých úprav a potvrďte. Od této chvíle stačí levým tlačítkem označit text a pravým tlačítkem ho zkopírovat do schránky. Není třeba zbytečně klikat na tlačítko označit. Je to maličkost o které jsem nevěděl a docela mi práci s příkazovou řádkou usnadňuje

Už delší dobu přemýšlím o pořízení nějakého kompaktnějšího fotoaparátu, který bych mohl nosit vždy u sebe. V současnosti vlastním DSLR Canon EOS 350D, jenže nosit takový foťák je dost nepohodlné. I přestože je zrcadlovka docela malá (oproti modelům vyšší třídy), pořád to není moc kompaktní zařízení. Při výběru kompaktu jsem jednoznačně zvolil Panasonic Lumix LX3. Okouzlil mě svým designem, úžasným světelným širokoúhlým objektivem a obstojnou kvalitou fotek (oproti ostatním kompaktům). Jelikož se jedná o velmi drahý fotoaparát (s cenou vyšší než některé DSLR), dlouho jsem nad jeho koupi váhal. Nedávno mi Panasonic mé dilema zhoršil tím, že uvedl na trh foťák Lumix GF1.

Dnes jsem využil akci obchodu Megapixel.cz s názvem týden s Panasonicem a šel jsem si oba přístroje ošahat, abych si udělal lepší představu o tom, co vlastně chci. Oba foťáky jsem měl v ruce jen chvíli, takže raději tento článek pojmu jako souhrn myšlenek a postřehů v bodech. Takže začneme:

• Přestože oba foťáky mají podle parametrů stejný LCD displej, ten u GF1 mi přišel mnohem lepší – rychlejší odezva a lepší barvy.
• Tělo GF1 není o moc větší než tělo LX3. Přibližně jen o 1cm v každém rozměru.
• Rozmístění ovládacích prvků na obou přístrojích je podle mého názoru velmi dobré. Samozřejmě to chce čas aby si člověk na to ovládání zvykl, ale nevidím tam žádný velký problém – vše je dobře dostupné.
• Na GF1 mě zaujal otočný prvek (ovládaný palcem) na zadní straně. Nastavujete s nim různé hodnoty a přepínáte mezi nimi tím, že tento otočný volič stisknete. Zajímavé a praktické řešení.
• Odezva na displeji je v případě GF1 velmi rychlá. Nezpozoroval jsem žádné zpoždění.
• Blesk je u GF1 vyskakovací, ale jinak než u LX3. Mechanismus vypadá mnohem složitěji, ale díky tomu je blesk výše. Mechanismus vypadá na fotkách co jsem viděl dost křehce. Naživo ale vypadal mnohem odolněji a myslím si, že bude jen o něco křehčí než vestavěné blesky u DSLR.
• Ostření je u GF1 vynikající. Zkoušel jsem autofocus v docela dobře osvětlené místnosti a chytal se okamžitě. Řekl bych, že to bylo téměř 2x tak rychlé než jako u mého Canonu se setovým objektivem. Rychlost ostření u LX3 není sice tak úchvatná, ale musím říct, že v kategorii kompaktů je to asi to nejrychlejší, co jsem viděl. Přirovnal bych rychlost ostření LX3 k mému Canonu.
• Oba objektivy k GF1 (pevná dvacítka i setový 14-45mm) jsou velmi dobře zpracované. V ruce sedí opravdu výborně a měl jsem z obou velmi dobrý pocit (velký rozdíl proti seťákům od Canonu).
• Objektiv 14-45 je mnohem menší než jsem si myslel. Kdybych ho měl velikostně k něčemu přirovnat, tak by to byla asi má pevná padesátka. O objektivu 20mm ani nemluvě, ten byl opravdu miniaturní.
• Ergonomie držení byla u obou přístrojů taková…no…ne zrovna ideální. Bylo to mnohem lepší než jakýkoliv kompakt (dokonce se mi oba držely lépe než můj bývalý UZ Lumix FZ8), ale o něco horší než třeba menší zrcadlovky. U LX3 se to dá pochopit, jde o kompakt. U GF1 jsem se na to ale zaměřil trochu více. Hodně pomáhá, když člověk chytí foťák druhou rukou za objektiv. Problém jsem měl potom jen s palcem pravé ruky. Nějak jsem s nim bloudil po té zadní straně a nevěděl jsem, kam ho usadit Asi bych si zvykl, ale nějaký kvalitní úchop bych od toho moc neočekával.
• Menu je v obou případech velmi dobře provedené…ostatně jak je u Panasonicu zvykem. Sice občas jsem trochu tápal, ale vzhledem k tomu, že jsem oba přístroje držel v ruce poprvé a jen na velmi krátkou dobu, přišlo mi to velmi přehledné.
• GF1 nabízí možnost připojit externí LCD hledáček s možností vyklápění až o 90°. Hledáček zatím dostupný není, ale měl by být dorazit do ČR v nejbližších dnech (týdnech?) a cenově by se měl pohybovat okolo 5 000Kč (hrubý odhad). Externí hledáček se připojuje do sáněk na blesk.
• Oceňuju přítomnost extra tlačítka pro záznam videa u GF1. Při jeho stisknutí se začne nahrávat v plně automatickém režimu. To je myslím hodně šikovná věc a může se hodit.
• Oba foťáky nabízejí záznam videa v HD kvalitě (1280×720) s tím, že GF1 má pokročilejší možnosti záznamu. Navíc u GF1 můžete těžit z menší hloubky ostrosti (zvlášť u pevné dvacítky) a můžete využít manuální ostření. Můžete tak vytvořit velmi kvalitní videa.
• Technické provedení je u obou přístrojů výborné. Vše se zdá být pevné a dobře udělané. Jedinou poznámku bych měl snad k otočnému voliči u LX3, který mi přišel hodně volný – nekladl při otáčení moc velký odpor. Na funkci to samozřejmě vliv nemá, takže jde jen o prkotinu.

Závěr

Když jsem držel oba foťáky v ruce, uvědomil jsem si, že ani jeden z nich bych nechtěl tahat sebou denně po kapsách. Ne že by se tam nevlezly (v případě GF1 pouze s 20mm objektivem), ale nebylo by to pohodlné. Pokud bych si nějaký z nich vybral, musel bych ho nosit někde jinde. V tom případě mi odpadá hlavní výhoda LX3 (kompaktnost) a dost uvažuju o GF1. S nasazeným objektivem 14-45mm je sice už docela veliká (proti LX3), ale myslím si, že do klasické brašny nebo batohu se v pohodě vleze. Abych řekl pravdu, tak si myslím, že v mém případě by GF1 mohl nahradit zrcadlovku. V případě LX3 bych musel mít dva přístroje – LX3 na každodenní nošení a nějakou zrcadlovku pro nějaké ty foto výlety. A myslím si, že bych se možná obešel i bez externího hledáčku. Vše je otázkou zvyku a GF1 mi přišla na první pohled jako velmi příjemný fotoaparát. Asi bych si zvykl velmi rychle.

Jediným problémem je asi ta cena. Už u LX3 je dost vysoká a GF1 s objektivem vyjde skoro na dvojnásobek. Ale to už je jiný příběh

No a abych nezapomněl, musím ocenit pána od Panasonicu, který v prodejně Megapixelu ty foťáky prezentoval. Trpělivě a kvalitně zodpovídal všechny mé dotazy

Panasonic Lumix DMC-GF1 černý + G Vario 20 mm + SD 8GB karta + pouzdro CHFZ18 zdarma! na Megapixel.cz za 22 990 Kč s DPH

Už zase jsem se zasekl na takovém problému při vytváření dávkových souborů ve Windows, že si to musím někam poznačit. Jde o to, že pokud voláte Ant z dávkového souboru, provádění dávkového soboru se ukončí po prvním zavolání Antu. Takže pokud v bat souboru voláte Ant několikrát, po prvním volání se ukončí provádění dávkového souboru. Docela nepříjemná věc Řešení je snadné. Stačí volat místo ant toto: call ant.

Příkaz call umožňuje z jednoho dávkového programu zavolat jiný. Vzhledem k tomu, že příkaz ant je pouze dávkový soubor, musíte pro jeho volání použít call.

Minulý víkend jsem si udělal takový menší foto výlet do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Během toho dne jsem si uvědomil, jak důležité je umět ovládat fotoaparát. Napadlo mě to tak nějak náhodou, když jsem několikrát za sebou musel velmi rychle stihnout vyfotit nějakou scénu, než se v záběru objeví další lidé. Na místě totiž bylo mnoho lidí, kteří se také procházeli mezi dřevěnými domky a já jsem samozřejmě tyto lidi v záběru mít nechtěl. Někdy šlo opravdu o pouhé sekundy a pokud člověk nechtěl čekat na další příležitost, musel jednat rychle. Začal jsem si tedy všímat, že některé činnosti dělám s foťákem tak nějak automaticky, aniž bych musel nějak zdlouhavě bádat nad tím, jak se co nastavuje. Zkusím zde sepsat pár postřehů, které podle mě ulehčují samotné focení:

• Naučte se rozmístění hlavních ovládacích prvků na foťáku. Tedy těch, které budete používat nejčastěji. Pokud chcete s foťákem pracovat rychle, neměli byste dlouze hledat tlačítka. Foťák by měl být jakousi vaší prodlouženou rukou. Nástroj, kterým tvoříte fotky. Měl by se stát vaši součásti. Tím že se budete neustále rozptylovat hledáním nějakých tlačítek máte šanci propásnout velmi zajímavé záběry.
• Vytvořte si nějaký ten “workflow”, neboli nějaký postup při focení. Třeba já jsem si za ty roky vytvořil následující postup: v naprosté většině případů fotím na režim priorita clony. Díky tomu můžu snadno pracovat s hloubkou ostrosti a automatika se stará o nastavení času. Ručně nastavuju citlivost (ISO) a snažím se ji držet na nejmenší možné hranici, tak aby nebylo třeba dlouhých časů. V některých případech automatika vyhodnotí scénu jinak než bych si přál, proto často používám kompenzaci expozice. Tak zabráním moc světlým, nebo moc tmavým fotkám. Když ani maximální možná kompenzace expozice nestačí, přepnu na manuální režim, a čas i clonu nastavím sám. To vše dělám automaticky, nepřemýšlím při každé fotce nad tím, jaký režim nebo nastavení použiju. Svůj postup jsem uvedl pouze jako příklad, abych názorně předvedl, co tím myslím. Vy si samozřejmě najděte takový postup při focení, který vám bude nejvíce vyhovovat.
• Naučte se alespoň základy teorie fotografování. Měli byste vědět, jak clona, čas, citlivost, ohnisková vzdálenost a barevné vyvážení ovlivňují výslednou fotku. Není třeba jít moc do hloubky. Už jen nějaké to povědomí o těchto veličinách vám hodně usnadní samotné focení. Nebudete se tedy divit proč máte fotku rozmazanou, nebo proč z foťáku lezou jen čistě bílé snímky. Velmi dobrý zdroj informací tohoto typu je osobní web Romana Pihana. Dozvíte se tam mnoho zajímavých informací o fotografování.
• Poznejte jak pracuje automatické zaostřování ve vašem foťáku. V horších světelných podmínkách mají často systémy automatického zaostřování problémy a nedaří se jim zaostřit. Experimentujte tedy se zaostřováním, najděte si nějakou tu fintu, která vám pomůže zaostřit v nepříznivých podmínkách. Něco o zaostřování se dočtete například zde.

Pokud svůj foťák ovládnete, naskytne se vám úžasná příležitost jak si focení vychutnat. Nebudete muset přemýšlet nad ničím jiným než nad výslednou fotkou. Můžu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Ještě si pamatuju dobu, kdy jsem focení moc nerozuměl a v některých momentech jsem byl docela ztracený. Focení jsem si tedy pořádně nevychutnal a často jsem býval zklamaný výslednými fotkami. S postupem času tyto starosti odpadly a já se můžu věnovat čistě jen focení. Zbytek už se provádí automaticky Co jsem tak pozoroval, tyto problémy nemám jen já. Docela často narážím na lidi, kteří neustále něco na foťáku hledají (“hele, čím že se zapíná ten blesk?”), nebo nemají tušení, proč jim z toho lezou fotku neostré, plné šumu, nebo příliš světlé (nebo tmavé). Přitom stačí investovat jen několik hodin a většina problémů při focení odpadne. Naštěstí se vyrábějí neustále inteligentnější fotoaparáty, u kterých stačí opravdu jen mačkat spoušť a o nic jiného se nestarat. Pokud vás ale focení baví, doporučuju se s vašim přístrojem pořádně sžít

Fotíte rádi? Jestli ano, tak jste určitě někdy slyšeli o možnosti vydělávat prodejem svých fotek na internetu. Jak by taky ne, je toho plný internet. Z většiny článků ovšem můžete získat dojem, že jde o něco jednoduchého a že se jedná o velmi snadnou cestu k bohatství. Rád bych zde sepsal mé vlastní zkušenosti a názory na prodej fotek do fotobank.

Celý článek..